Regionem.cz
Objevujte Česko

Od rozhledny k hradní skále: výlet přes Studenec, Zlatý vrch a Pustý zámek

Na jediném výletě Lužickými horami můžete vystoupat k historické rozhledně, prohlédnout si čedičové sloupce i trachytovou skalní stěnu a nakonec objevit pozůstatky středověkého hradu. Okruh přes Studenec, Zlatý vrch a Pustý zámek nabízí podle zvolené varianty zhruba 17 až 23 kilometrů.

30. srpna 2026, 20:10

Na poměrně malém území západních Lužických hor se střídají sopečné vrchy, suťová pole, staré bučiny, rozhledna i zřícenina hradu. Trasa přes Studenec, Zlatý vrch a Pustý zámek proto patří k výletům, které nabídnou mnohem víc než jediný vyhlídkový bod. Čeká vás kopcovitý terén, kamenité úseky a několik míst, kde se vyplatí zpomalit.

Studenec ukrývá rozhlednu i kamzíky

První výraznou dominantou je Studenec, čedičový vrch vysoký přibližně 736 až 737 metrů. Na jeho vrcholu stojí celokovová nýtovaná rozhledna z roku 1888. Je vysoká 16,2 metru a po rekonstrukci byla na vrchol znovu osazena v roce 2009. Podle dostupných regionálních informací bývá volně přístupná po celý rok, její aktuální stav je však před cestou rozumné ověřit.

Výhled z rozhledny odmění výstup přes les a suťové úseky. Za dobré viditelnosti se otevírají pohledy k Lužickým horám, Českému Švýcarsku i Českému středohoří. Samotný vrch leží v přírodní rezervaci Studený vrch, která chrání květnaté a acidofilní bučiny, suťové lesy a rozsáhlá suťová pole. V okolí se můžete setkat také s kamzíkem horským. Jde o nepůvodní, ale dlouhodobě aklimatizovanou populaci, pozorování těchto zvířat však samozřejmě není zaručeno.

Zlatý vrch ukazuje sílu sopečné horniny

Ze Studence pokračuje výlet k národní přírodní památce Zlatý vrch. Její hlavní atrakcí je lomová stěna vysoká přibližně 30 metrů, v níž vyniká pravidelná sloupcovitá odlučnost čediče. Sloupce vznikly při chladnutí sopečné horniny a dnes vytvářejí působivý geologický odkryv. Místo tak není jen další lesní vyhlídkou, ale názornou ukázkou dávné vulkanické činnosti Lužických hor.

V širším okolí se nachází také Stříbrný vrch, další ze skalnatých čedičových vrchů Českokamenicka. Společně se Studencem a Zlatým vrchem připomíná, že zdejší krajina má výrazně sopečný původ. Na rozdíl od rušnějších a známějších lokalit bývá okolí Studence klidnější, přestože geologicky rozhodně nezaostává.

Pustý zámek spojuje skály s historií

Třetím výrazným cílem je Pustý zámek nad pravým břehem říčky Kamenice. Skalní ostroh dosahuje zhruba 427 metrů nad mořem a jeho stěna vystupuje až 60 metrů nad silnici v údolí. Geologicky je zajímavý tím, že jej netvoří čedič, ale především trachyt, respektive sodalitický trachyt. Mohutné sloupce jsou uloženy převážně vodorovně a některé přesahují délku 25 metrů.

Na vrcholové skále se dochovaly rozvaliny středověkého hradu Fredevald. Pravděpodobně vznikl na přelomu 13. a 14. století a mohl souviset s ochranou obchodních cest mezi vnitrozemím a Lužicí. Z hradu zůstaly jen skromné pozůstatky, spojení přírodní vyhlídky a historického místa však dává Pustému zámku zvláštní atmosféru. Na skalách je třeba dbát zvýšené opatrnosti, zejména za mokra, v zimě a při výletu s dětmi.

Kolik kilometrů si naplánovat?

Označení 17kilometrová trasa je třeba chápat jako jednu z možných variant, nikoli jako jednotně potvrzenou délku celé naučné stezky Okolím Studence. Podle nástupního místa, vedení okruhu a započtených odboček se uvádí přibližně 19 až 23 kilometrů. V území existují také kratší výlety: z parkoviště v horní části osady Líska lze ke Zlatému vrchu a Studenci podniknout přibližně pětikilometrovou trasu. Z České Kamenice přes Jehlu, Lísku, Studenec a Zlatý vrch vede zhruba dvanáctikilometrová varianta.

Pro delší výlet lze využít železnici a jako nástupní místa se uvádějí stanice Mlýny nebo zastávka Horní Kamenice. Konkrétní spojení je nutné ověřit podle dne cesty. Trasa vede kopcovitým terénem, místy po lesních cestách, sutích a kamenitých úsecích, proto se hodí pevná obuv. Po dešti mohou být skály i stezky kluzké.

Výlet s několika vrstvami příběhu

Okolí Studence připomíná nejen dávnou sopečnou minulost. U Křížového buku se váže historie ke střetu ze sedmileté války v roce 1757 a okolím vede také naučná stezka věnovaná československému pohraničnímu opevnění z roku 1938. Dochované řopíky doplňují přírodní scenérie o další kapitolu dějin.

Celý výlet je součástí chráněné krajiny, kde se střídají bučiny, rokle, suťová pole a skalní výchozy. Pohybujte se proto po značených cestách, nevstupujte mimo stezky do sutí a nerušte zvířata. Před odchodem je vhodné zkontrolovat aktuální stav cest, rozhledny a případná oznámení správy CHKO Lužické hory.

Další objevy v okolí