Na první pohled nepůsobí Špičák u Štětí nijak mohutně. Dosahuje pouze 281 metrů, přesto dokáže návštěvníka překvapit geologickou stavbou i rozhledem. Vrch v katastru Stračí, přibližně tři kilometry východně od Štětí, je popisován jako vyhaslá sopka s dobře patrným kráterem. Právě spojení sopečné minulosti, výhledu a snadné dostupnosti z něj dělá zajímavý cíl kratšího výletu.
Čedič uprostřed pískovcové krajiny
Špičák vznikl při třetihorní vulkanické činnosti, kdy vyvřeliny prorazily starší pískovcové a vápencové vrstvy. V širší oblasti převažují druhohorní mořské usazeniny české křídové pánve, zatímco čedičová tělesa připomínají pozdější sopečnou aktivitu. Na vrchu je podle místních turistických popisů dobře rozeznatelný kráter a v jeho prostoru se mohou nacházet zvětralé čedičové kuličky.
Nejde tedy jen o obyčejný kopec s vyhlídkou. Špičák ukazuje, jak se v krajině vedle sebe potkávají různé horniny a tvary: tmavý čedičový vrch, pískovcové skály v okolních lesích a dál do krajiny otevřené pohledy na kopce Českého středohoří.
Výhled na Štětí, Říp i Kokořínsko
Za dobré viditelnosti se z vrchu otevírá pohled na Štětí, Říp, České středohoří a kopce směrem ke Kokořínsku. V dálce lze zahlédnout také Liběchov nebo Mělník. Rozsah výhledu samozřejmě závisí na počasí a čistotě vzduchu, nejde proto o panorama zaručené při každé návštěvě.
Výlet má největší kouzlo právě v proměnlivosti. Jednou zaujme samotný terén a kráter, jindy se při jasném dni přidá široký rozhled přes Polabí a okolní vrchy. Vrchol navíc nemá charakter upraveného turistického areálu. Není zde uváděna rozhledna, občerstvení ani pravidelná návštěvní služba, takže je dobré vyrazit s vlastní vodou a počítat s přírodním prostředím.
Nejjednodušší cesta vede přes Stračí
Na Špičák se dá vyrazit ze Štětí po žluté turistické trase přes Stračí. Značení vede k rozcestí Pod Špičákem, odkud je potřeba odbočit a pokračovat k vrcholu ještě přibližně 700 metrů. Výlet lze zahájit také přímo ve Stračí a přizpůsobit jeho délku času i kondici.
Městské informační centrum ve Štětí uvádí komentovaný okruh „Ze Štětí na Špičák“ dlouhý čtyři kilometry, s časovou náročností kolem tří hodin. Tento údaj se vztahuje ke konkrétnímu výkladu a programu, nikoli ke všem možným variantám samostatné cesty. Trasa se věnuje nejen přírodě, ale také historii Štětí, archeologii, geologii, železnici a hospodářství regionu.
Po stopách loupežníka Štětky
Špičák je zároveň jedním ze zastavení Naučného putování loupežníka Štětky. Stezka má celkem 21 zastavení a propojuje přírodní, historická i herní témata Štětska. Kdo nechce zůstat jen u krátkého výstupu, může pokračovat ke Stračí, Hraběcí kapli, jeskyni Mordloch nebo dalším místům v okolí.
Mordloch je uměle vytvořená jeskyně, k níž se váže pověst o loupežnících z období třicetileté války. Nedaleko se nachází také skalní útvar Sedm chlebů. Východně od Stračí začínají rozsáhlejší lesy s borůvčím a pískovcovými skalami, zatímco západním směrem krajina navazuje na oblast CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Špičák tak může být začátkem výletu, který spojí geologii, lidové příběhy i typickou pískovcovou krajinu.
Výlet, který má smysl v každém ročním období
Při návštěvě kráteru je vhodné držet se existujících cest a horniny neodnášet. Lokalita je zajímavá především jako celek: v krátkém úseku nabídne stopu dávné vulkanické činnosti, výhled do několika částí severních Čech a možnost navázat na delší putování.
Špičák je také tradičním cílem novoročního výstupu pořádaného KČT Štětí. Pro rok 2027 je uveden termín 1. ledna, se srazem na vrcholu v 10 hodin; účastníci si mohou zvolit individuální trasy v délce 3,5 nebo 7 kilometrů. Aktuální podobu naučných a interaktivních prvků je před cestou rozumné ověřit, protože jejich stav se může měnit.