Jen málokterý český hrad nabízí v jednom areálu tak rozdílné zážitky jako Staré Hrady u Libáně. Návštěvník tu prochází mezi gotickými a renesančními stavebními prvky, nahlédne do historie šlechty i běžného života a vzápětí se ocitne v dračí sluji, vodnickém království nebo mezi čarodějnicemi. Atraktivitu místa navíc umocňuje příběh záchrany zámku, který měl být v minulém století zbourán.
Od tvrze k renesančnímu zámku
Počátky Starých Hradů sahají nejméně do 14. století. První písemná zmínka o tvrzi Stará pochází z roku 1340 a souvisí se závětí Arnošta ze Staré. Podle místní historie bylo okolí osídleno už dříve a původní menší tvrz mohla stát západně od dnešního zámku.
S místem je spojován také Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup. Podle obecních podkladů se na tvrzi pravděpodobně narodil, jistotu v této otázce však historické prameny neposkytují. Kamenná gotická tvrz vznikala za pánů ze Staré a Pardubic a její podoba měla být ovlivněna parléřovskou stavební hutí.
Výraznou proměnou prošel areál v 16. století. Roku 1567 panství získal Kryštof Popel z Lobkovic, později přešlo na Jiřího Pruskovského z Pruskova. Právě za něj začala roku 1573 přestavba tvrze na renesanční zámek. Vznikl čtyřkřídlý dvoupatrový objekt kolem čtvercového nádvoří s uzavřeným předzámčím. Renesanční etapu připomínají latinské nápisy, psaníčková sgrafita i figurální výjevy s biblickými motivy.
Zámek, který zachránili místní
Staré Hrady nebyly vždy výletním cílem. V 18. a 19. století zámek postupně ztrácel roli šlechtického sídla a sloužil hlavně jako hospodářské centrum panství. Fungoval zde panský dvůr, konírny, špejchar i pivovar. Pivo se podle obecní historie vařilo až do roku 1892 a v areálu se dochovaly rozsáhlé sklepy.
Po druhé světové válce přešel zámek do majetku státu. V roce 1960 se dokonce rozhodlo o jeho demolici. Proti zániku památky se však postavili místní lidé v čele s učitelem a tehdejším předsedou místního národního výboru Vladimírem Holmanem. Na postupné obnově se podíleli obyvatelé obce, studenti, školní děti, důchodci i trampové.
Po osamostatnění obce v roce 1994 přešel areál do jejího vlastnictví. Od roku 2007 jej vlastní manželé Petra a Rudolf Sukovi, kteří po opravách otevřeli Staré Hrady veřejnosti znovu v roce 2008. Dnešní podoba tak není jen výsledkem historického vývoje, ale také dlouhodobé místní péče.
Pohádkové sklepení, draci a čarodějnice
Historické prostory dnes doplňuje několik tematických okruhů. Trasa hradem a zámkem vede mimo jiné do Dračí královské komnaty, kde návštěvníky provází dračí král Rozumbrďák XVI., královna Starostlinda a dračí princezny. Provozovatel zde představuje desítky druhů draků a dráčků.
Zámecké pohádkové sklepení je samostatnou stezkou, kterou si návštěvníci procházejí vlastním tempem. Čeká tu vodnické království, domácnost obra, ledové království, dračí sluj i pohádková hladomorna. Od roku 2021 trasu doplňují zvukové a světelné efekty.
Na hradní půdě dostávají prostor čarodějnice, kouzlobabky a strašidla. Součástí návštěvy může být také lekce čarodějného létání na koštěti. Expozice Zdravosvět a Dračí království zase propojuje pohádku s tématy zdraví prostřednictvím víly Vitamíny, dračího prince Zdrávokaze a dalších pohádkových postav. Čarodějná Bestyjola navíc představuje živá zvířata, například kozy, ovce, bažanty, hrdličky nebo drobné hlodavce.
Nově také pohádkový vesmír
Pro rok 2026 připravily Staré Hrady další tematické rozšíření. Kosmosvět zavádí návštěvníky mezi planety Sluneční soustavy, vesmírné skřítky, raketu, Hvězdolet a dokonce černou díru. Novinka ukazuje, že areál nestaví pouze na historické kulise, ale svou nabídku průběžně proměňuje podle zájmu rodin a dětských návštěvníků.
Dospělé může zaujmout historický okruh věnovaný životu za Františka Josefa I. Přibližuje svět prostých lidí, měšťanů i šlechty prostřednictvím kupeckých krámků, koloniálu, obchodu s kávou, barokní kuchyně, lovecké chodby, ložnice a pracovny. Samostatná expozice Pivo – poklad Čechů se věnuje dějinám pivovarnictví v zemích Koruny české; podle provozovatele jde o největší komplexní sbírku svého druhu v Česku.
Templáři podle pověsti, netopýři podle přírody
Ke Starým Hradům se váže také templářská legenda. Vypráví o pokladu, který měl mít podobu soch dvanácti apoštolů nebo zlatých valounů. Historici se však o pobytu templářů na tvrzi přou a věrohodné důkazy o jejich vlastnictví Starých Hradů nejsou k dispozici. Poklad proto patří do světa pověstí, nikoli mezi doložená fakta.
Méně známou skutečností je přírodní význam areálu. Zámek je evropsky významnou lokalitou Natura 2000, která chrání letní kolonii vrápence malého. Historická památka tak není zajímavá jen architekturou a pohádkovým programem, ale také jako útočiště vzácných netopýrů.
Staré Hrady se nacházejí na pomezí Českého ráje a Jičínska. Díky kombinaci několika prohlídkových tras si zde mohou vybrat rodiny s dětmi i návštěvníci, kteří přijíždějí především za historií. Před cestou je vhodné ověřit aktuální sezonní provoz a případně rezervovat návštěvu pro větší skupiny či školní výlet.