Na první pohled může Devět křížů působit jako obyčejné zastavení u silnice. V části Lhota za Červeným Kostelcem však stojí kulturní památka, která poutá pozornost nejen svou podobou, ale také příběhem, jenž se kolem ní po generace vypráví. Pískovcový krucifix z roku 1794 bývá spojován s tragickou pověstí o svatebním průvodu, Boženou Němcovou i nedalekým hradem Vízmburkem.
Samotný název přitom neznamená, že by zde stálo devět samostatných křížů. Na podstavci hlavního kříže s Kristem jsou vytesány reliéfy devíti menších křížů, rozdělené po třech na čelní a boční strany. Právě tento detail je klíčem k pochopení místa.
Krucifix z roku 1794 a nápis v kameni
Devět křížů je kvalitním dílem pozdně barokního lidového sochařství. Pískovcový krucifix doplňuje několik nápisů, které připomínají okolnosti jeho vzniku a dávají památce vážný, pietní charakter. Jeden z nich oznamuje, že zde v Pánu zesnulo devět lidí, další připomíná rok 1794 a vznik díla ke cti Ježíše Krista. Zadní strana pak spojuje vybudování krucifixu s obcí Lhota a uvádí jména Jana Nimse a Jakuba.
To, co dnes vidíme, je tedy především drobná sakrální památka své doby. Nápisy ovšem poskytly živnou půdu lidovému vyprávění. V průběhu let se k nim přidaly příběhy o přepadení, mrtvých svatebčanech a devíti křížích jako připomínce krvavé události. Historické doklady o takové bitvě nebo masakru ale k dispozici nejsou. Jde o pověst, nikoli o ověřený zápis dějin.
Božena Němcová a příběh s několika tvářemi
Jedna z nejznámějších podob pověsti je spojována s Boženou Němcovou. Podle podání, které literárně zpracovala, si panoš Heřman z Litoboře bere dívku ze Svatoňovic. Ještě před svatbou je zabit a nevěsta po odhalení jeho smrti volí sebevraždu. V příběhu známém z Babičky se děj v některých detailech mění: Heřman je spojován s Vízmburkem, svatební průvod napadne jeho sok a tragédie si vyžádá celkem devět obětí.
Němcová přitom příběh zaznamenala jako lidové vyprávění. Podle informací Muzea Boženy Němcové jí jej vyprávěla stará žena. Spisovatelka navíc samotný krucifix u Krákorky neviděla. Ve svém podání hovořila o velkém hrobu s devíti kříži, nikoli o osobní návštěvě konkrétní památky. Spojení Devíti křížů s Němcovou je proto třeba chápat jako literární a folklorní souvislost.
Na webu hradu Vízmburk se objevuje také jiná, méně tragická verze. Heřman v ní zachrání Anežku před devíti jezdci a všechny útočníky pobije. Jejich hroby označí dřevěný kříž s devíti menšími křížky. Ani tento příběh však není doloženou historickou událostí. Ukazuje spíše, jak se pověst v místním podání proměňovala.
Zastavení na cestě k hradu Vízmburk
Devět křížů je zajímavé také jako začátek výletu. Od krucifixu lze pokračovat po turistické trase přes Podhradí a Končiny k Vízmburku a dále směrem k Rtyni v Podkrkonoší. Podle zvolené varianty měří cesta přibližně devět kilometrů a patří k nenáročným pěším výletům. V mapě je však vhodné ověřit aktuální průběh trasy.
Hrad Vízmburk leží na ostrožně nad Úpou v katastru Havlovic. Založen byl ve druhé polovině 13. století a jeho panství zahrnovalo například Úpici, Havlovice, Rtyni, Batňovice a Svatoňovice. Ve 14. století jej drželi páni z Dubé, později se stal sídlem Jiřího z Dubé, představitele sirotčí šlechty. Roku 1447 byl po dohodě se slezskými protivníky vykoupen a pobořen.
Po staletí zůstával hrad skrytý v lese. Rozsáhlý archeologický výzkum v letech 1972 až 1984 odhalil jeho konstrukce i řadu nálezů. Dnes je areál stabilizovaný a chráněný zastřešením. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout pozůstatky hradu, archeologické objevy, informace o původní podobě sídla i 3D model.
Jak si návštěvu naplánovat
Krucifix u Devíti křížů je volně přístupný a neplatí se u něj vstupné. Nejlépe poslouží jako krátké zastavení při pěší nebo cyklistické cestě, nikoli jako samostatný cíl na několik hodin. Výlet k Vízmburku už vede lesním terénem, místy s převýšením, proto se hodí pevná obuv. Správa hradu považuje přístup od Červeného Kostelce za vhodnější také pro cyklisty než cestu od Havlovic.
Otevírací doba a vstupné na Vízmburku se mohou měnit podle sezony, před cestou je proto dobré ověřit aktuální informace. V areálu bývá k dispozici malé občerstvení, širší nabídku lze hledat v Havlovicích. Při návštěvě s dětmi je nutné počítat s lesní cestou a dohledem.
Devět křížů tak nabízí víc než tajemnou historku u silnice. V jediném výletu se zde propojí barokní památka, literární svět Boženy Němcové, proměnlivá lidová tradice a skutečné středověké dějiny Vízmburku. Právě rozdíl mezi tím, co lze vyčíst z kamene, a tím, co po staletí doplňuje lidská představivost, dává tomuto místu jeho osobitou atmosféru.