Na hlavním oltáři štípského poutního chrámu stojí v prosklené skříni drobná soška Panny Marie s Ježíškem. Právě k ní se po staletí obracejí poutníci a právě kolem svátku Narození Panny Marie se ve Štípě koná největší místní slavnost. Hlavní pouť připadá v roce 2026 na sobotu 5. a neděli 6. září.
Program začne už v sobotu
Sobotní část pouti se odehraje především ve starém kostelíku a u hlavního chrámu Narození Panny Marie. Ve 13:30 začne mše svatá určená dětem a mládeži, na kterou naváže odpolední program mezi 14:30 a 15:30. Modlitba růžence je naplánována na 16:30 a v 17:00 začne poutní mše svatá.
V neděli 6. září se bude slavit hned několik bohoslužeb. První mše začne v 7:00 ve starém kostelíku, další jsou naplánovány na 8:15 a 9:30 v hlavním chrámu. Vrcholem dne bude slavnostní mše v 11:00, kterou bude celebrovat plukovník P. Jaroslav Knichal, hlavní kaplan Armády České republiky. Celý program uzavře v 15:00 svátostné požehnání a rozloučení s poutníky.
Soška mezi tradicí a historií
Původ Panny Marie Štípské není spolehlivě doložen. Místní podání vypráví, že byla po přenesení z nedalekého Kostelce nalezena ve štípském háji. Takové vyprávění patří k duchovní a kulturní paměti místa, zatímco historicky jisté je především to, že soška se stala středem zdejší poutní úcty.
Olomoucké arcibiskupství ji řadí mezi trojici nejstarších mariánských soch na Moravě, společně s podobami Panny Marie uctívanými v Tuřanech a Žarošicích. Kořeny štípského poutního místa sahají nejméně do středověku. První písemná zpráva o Štípě a zdejší farnosti pochází z roku 1391, kdy místní kostel obdaroval Ješek ze Šternberka. Poutě se zde podle dochovaných pramenů mohly konat už od 14. století.
Chrám, na který se čekalo více než sto let
Dnešní monumentální barokní kostel má neobvyklý příběh. Jeho vznik souvisel s poslední vůlí Lukrecie Nekešové z Landeka, majitelky lukovského panství a manželky Albrechta z Valdštejna. Přála si ve Štípě velký kostel, přenesení uctívané sošky a také založení kláštera.
Stavba začala roku 1616, práce však pokračovaly jen do období kolem roku 1620. Politické a válečné události způsobily, že rozestavěný chrám zůstal přibližně 124 let nedokončený. K jeho dokončení přispěl až finanční odkaz hraběnky Antonie z Rottalů z roku 1743. Chrám byl benedikován v roce 1762, soška do něj byla přenesena 30. září 1764 a slavnostního posvěcení se dočkal 7. července 1765.
Podle dobových kronikářských záznamů při slavnosti přenesení sošky dorazilo přibližně 35 000 poutníků a čtyřicet kněží. Kronika popisuje také neobvyklý světelný úkaz na obloze. Jde však o svědectví zapsané v dobových pramenech, nikoli o ověřený astronomický údaj.
Dvě svatyně v jednom areálu
Ke štípskému poutnímu místu nepatří jen hlavní chrám na Mariánském náměstí. Nedaleko stojí také starý gotický kostelík, který připomíná nejstarší dějiny zdejšího kultu. V jeho podzemí se nacházely hrobky Šternberků, Nekešů a pánů z Minkvicburku a dochovaly se zde čtyři náhrobní kameny. V letech 1807 až 1907 sloužil kostelík jako rodová hrobka Seilernů.
Interiér hlavního chrámu nabízí nástropní malby s výjevy Nanebevzetí a Navštívení Panny Marie, obrazy tří teologických ctností i motivy nástrojů Kristova utrpení. U hlavního oltáře stojí sochy archandělů Gabriela a Michaela, za oltářem pak svatí Josef, Anna, Jáchym a Alžběta. V kostele se nachází také náhrobek hraběte Seilerna, rodová hrobka pod presbytářem a křížová cesta z roku 1905.
Tip na návštěvu Štípy
Areál doplňuje bývalá klášterní budova, v níž dnes působí Kongregace sester karmelitánek, a trojice památných lip srdčitých. Stromy byly za památné vyhlášeny v roce 1996 a jejich uváděný věk se pohybuje přibližně mezi 150 a 200 lety.
Štípa leží asi deset kilometrů severovýchodně od Zlína, na silnici mezi Fryštákem a Slušovicemi. Do obce lze přijet veřejnou dopravou, ze Zlína také po cyklostezce. Mimo poutní slavnost bývá chrám součástí projektu Otevřené brány, který nabízí bezplatné komentované prohlídky sakrálních památek. Jejich režim se ale během bohoslužeb a dalších akcí přerušuje, proto je vhodné aktuální možnosti ověřit u Římskokatolické farnosti Štípa.