Jen málokterá stavba dokáže vyprávět o člověku tak úsporně a zároveň působivě jako Památník Tomáše Bati ve Zlíně. Nenajdete tu rozsáhlou klasickou expozici plnou vitrín. Hlavním exponátem je samotná budova – její proporce, světlo, konstrukce a atmosféra. Právě proto patří k nejvýraznějším dílům zlínského funkcionalismu a konstruktivismu.
Památník vznikl v roce 1933, rok po tragické smrti Tomáše Bati při letecké havárii. Autorem stavby byl architekt František Lýdie Gahura, který s Baťou spolupracoval na proměně Zlína v moderní průmyslové město. Budova se stala poctou nejen Baťově osobnosti, ale také jeho představám o velkorysém, jasném a optimistickém městě.
Tři materiály a prostor jako katedrála
Gahura při návrhu pracoval především se sklem, železem a betonem. Stavba vychází ze standardizovaného železobetonového skeletu s modulem 6,15 × 6,15 metru, který se uplatňoval také u baťovských továren, škol a internátů. Přísný konstrukční řád zde však nepůsobí stroze. Naopak vytváří otevřenou sloupovou síň a trojlodní prostor, jímž prostupuje rozptýlené denní světlo.
Velké prosklené plochy a jednoduchost materiálů dávají interiéru téměř sakrální charakter. Nejde přitom o napodobení historického kostela ani o používání tradičních ozdob. Pocit vznešenosti vzniká z měřítka, rytmu konstrukce a světla. Moderní architektura zde připomíná katedrálu především svou soustředěností a symbolickou silou.
Gahura chtěl stavbou vyjádřit vlastnosti, které spojoval s Tomášem Baťou: jasnost, vzlet, prostotu, optimismus a velkorysost. Místo sochy nebo okázalého pomníku proto vytvořil prostor, který má návštěvníka zasáhnout sám o sobě.
Součást Gahurova prospektu
Památník stojí v horní části takzvaného Gahurova prospektu, významné severojižní osy Zlína. Z jeho okolí lze dobře pochopit, jak Baťovo město fungovalo jako promyšlený urbanistický celek. Prospekt doplňují řady internátů Baťovy školy práce a dvojice studijních ústavů, vybudovaných v letech 1935 až 1938.
Návštěva památníku tak nemusí zůstat u obdivu jediné budovy. Je také vstupem do příběhu Zlína, kde se průmysl, vzdělávání, bydlení a veřejný prostor propojily v neobvykle ucelený modernistický koncept. Právě souvislosti s okolní zástavbou bývají jedním z témat komentovaných prohlídek.
Obnova vrátila stavbě původní podobu
Ve druhé polovině 20. století památník sloužil jako Dům umění. Po poválečných úpravách v něm působily galerie a zlínská filharmonie, pozdější přístavby a vestavby však výrazně změnily původní podobu objektu. Komplexní obnova, zahájená v roce 2016 a dokončená o dva roky později, se proto pokusila vrátit budově její původní charakter i komemorativní funkci.
Odstraněny byly pozdější zásahy, obnoveno původní schodiště, ocelové rámy fasády, podlahy a omítky. Podle dochovaných originálů se doplnily také chybějící skleněné tabule. Průzkumy pomohly určit původní barevnost interiéru: červené podlahy, bílé stropy a modré svislé konstrukce dnes znovu podtrhují geometrickou čistotu prostoru.
Do interiéru se vrátila také věrná maketa letounu Junkers F 13. Připomíná stroj, který souvisí s Baťovou poslední cestou; právě při letecké havárii 12. července 1932 zakladatel obuvnického koncernu a tehdejší starosta Zlína zahynul. Obnova památníku získala za rok 2019 ocenění Národního památkového ústavu v kategorii obnova památky.
Nová expozice a Den architektury
Od dubna 2026 je součástí návštěvnického okruhu interaktivní expozice Vysněné město. Připomíná spolupráci Tomáše Bati a Františka Lýdie Gahury a vznikla u příležitosti výročí narození obou osobností. Na rastru Zlína z roku 1932 je rozmístěno více než šedesát abstraktních modelů budov. Návštěvníci mohou jejich uspořádání sami měnit a sledovat, jak se proměňuje představa města. Největší model, kostel, měří téměř dva a půl metru. Instalace má být v památníku k vidění do konce roku 2026.
Dobrou příležitostí k návštěvě bude Den architektury v sobotu 3. října 2026. Památník nabídne bezplatné komentované prohlídky, které se podle aktuálních informací konají v průběhu dne a začínají v každou celou hodinu, předběžně mezi 10:00 a 16:00. Jedna prohlídka trvá přibližně 45 minut a skupina může mít nejvýše 30 osob. Proto je vhodné zajistit si místo předem; termíny se v rezervačním systému objevují zhruba 60 dní předem a údaje je dobré před cestou ověřit.
Volnou vstupenku si účastníci vyzvedávají v Infopointu Památníku Tomáše Bati v sousední budově gymnázia na adrese náměstí T. G. Masaryka 2734. Samotný památník najdete na adrese náměstí T. G. Masaryka 2570. Z nádraží je to přibližně 15 až 20 minut pěšky, případně lze využít autobusovou linku 31 se zastávkou Památník T. Bati.