Největší kouzlo Štiřína nespočívá pouze v jeho zámku. Historickou hodnotu má celý areál: budova, hospodářský dvůr, pravidelná zahrada, přírodně pojatý park, rybník, cesty, průhledy a návaznost na okolní krajinu. Právě toto propojení dělá ze Štiřína jedno z pozoruhodných míst Kamenicka, přestože dnes není běžně přístupný veřejnosti.
Zámek leží v místní části Kamenice, asi 25 kilometrů jihovýchodně od centra Prahy. Areál je nemovitou kulturní památkou a jeho kořeny sahají ke středověké tvrzi. Historické prameny zmiňují Chvala ze Štiřína už roku 1395, první zpráva o samotné tvrzi pochází z roku 1417. Místo je zároveň vedeno jako území s archeologickými nálezy.
Od tvrze k sídlu Ringhofferů
Dnešní zámek vznikl kolem poloviny 18. století, kdy byla starší tvrz přestavěna v barokním duchu. Za Salm-Reifferscheidtů se mezi lety 1751 až 1775 areál rozrostl v reprezentativní sídlo s parkem a rybníkem. Poté Štiřín postupně vlastnili kníže Rohan a rod Nostic-Rieneck.
Výraznou kapitolu začal psát rok 1870, kdy panství koupil František Ringhoffer. Tento průmyslnický rod, známý především výrobou železničních vagónů a dalšími podnikatelskými aktivitami, držel Štiřín až do roku 1945. Ringhofferové zasáhli do podoby zámku i krajiny v jeho okolí. Při úpravách kolem roku 1900, které vycházely z projektu architekta Jiřího Stibrala, získala stavba podobu blízkou té, kterou známe dnes. Za jejich éry se v zámku objevilo také elektrické osvětlení.
Zahrada, která přechází do krajiny
Bez parku by byl Štiřín jen polovinou svého příběhu. V bezprostřední blízkosti zámku se nachází francouzská zahrada s pravidelnější kompozicí, na niž navazuje volněji uspořádaná krajinářská část. Ta byla navržena tak, aby plynule přecházela do okolní přírody a obory Březka.
V parku se zachovaly pohledové osy, lesní lemy, solitérní stromy i skupiny domácích a exotických dřevin. Rostou zde například sekvojovce, metasekvoje, douglasky, tsugy, smrky, borovice, cypřišky, javory, duby a jilm vaz. Významná je také sbírka rododendronů a azalek. Při obnově v 80. letech sem byly z Průhonic přemístěny tisíce rostlin, mezi nimi více než 800 stálezelených rododendronů a přes 400 opadavých azalek.
Na koncepci parku se podílel dendrolog Camillo Karl Schneider a odborníci spojení s tvorbou Průhonického parku. Rozloha se v různých materiálech uvádí odlišně – užší historické vymezení hovoří přibližně o 12 hektarech, zatímco širší areál bývá popisován jako zhruba čtyřicetihektarový. Podstatnější než samotné číslo je zachovaná celistvost kompozice.
Místo, kde dostaly šanci stovky dětí
Po konfiskaci majetku v roce 1945 se Štiřín stal součástí takzvané Akce zámky. Humanista Přemysl Pitter tehdy ve Štiříně, Kamenici, Lojovicích a Olešovicích organizoval záchranu dětí, které přežily koncentrační tábory nebo byly po válce drženy v internačních zařízeních.
Do těchto zámků přicházely děti různých národností i vyznání. Kamenice uvádí, že jich bylo celkem 810. Příběh připomíná pamětní deska přímo na zámku a patří k nejdůležitějším důvodům, proč Štiřín vnímat nejen jako architektonickou památku, ale také jako místo s výrazným lidským rozměrem.
Od hotelového resortu k uzavřenému areálu
Po roce 1948 se zámek využíval například pro školení a rekreaci. Park postupně chátral, změnu přinesly až stavební úpravy v letech 1985 až 1993. Zámek tehdy získal hotelové a konferenční využití. V areálu fungovaly ubytovací a restaurační služby, wellness, konferenční prostory i devítijamkové golfové hřiště. Hospodářský dvůr, jehož historie sahá do období po třicetileté válce, byl do původní podoby obnoven v roce 1997.
Pozornost dodnes přitahuje také Dům Atis, novodobá stavba architekta Vladimíra Kačera inspirovaná tvorbou Antoniho Gaudího a Friedensreicha Hundertwassera. Historický areál tak není uzavřenou kapitolou, ale směsí různých vrstev a období.
Štiřín na cestě i v nejisté budoucnosti
Štiřín je jedním ze zastavení přibližně dvacetikilometrové naučné stezky Krajinou barona Ringhoffera. Trasa s deseti informačními zastaveními propojuje mimo jiné Kamenici, Velké Popovice, rodinnou hrobku Ringhofferů a další místa přírodního parku Velkopopovicko.
Samotný zámek a park však nyní nejsou v běžném návštěvnickém režimu a podle aktuálních informací je lze obdivovat především zvenku. Areál převzal v roce 2023 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a stát jej opakovaně nabízí k prodeji. Deváté aukční kolo v prosinci 2025 skončilo bez příhozu. Další elektronická aukce je plánována na 1. a 2. října 2026 s minimální cenou 720 milionů korun.
O budoucnosti Štiřína tak zatím není rozhodnuto. Jisté je, že jeho hodnota neleží jen v reprezentativním zámku, ale v celém krajinářském díle a příbězích, které se na tomto místě během staletí odehrály.