Na první pohled může kamenická tvrz působit jako klidný dům v centru městyse. Při bližším pohledu však odhalí několik vrstev své historie. Nepravidelný půdorys, rozdílná výška jednotlivých částí, mohutná kamenná ostění i dochované klenby připomínají, že stavba nevznikla najednou.
Jedna důležitá poznámka se týká samotné polohy. Tato Kamenice neleží ve Středočeském kraji, ale v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Tvrz najdete při západním vyústění protáhlého náměstí městyse Kamenice u Jihlavy.
Gotický základ překryla renesance
Přesné datum založení tvrze není spolehlivě doloženo. Její počátky pravděpodobně souvisejí se vznikem Kamenice a odborné i regionální materiály je kladou do středověku, patrně do 14. století. Původní gotické jádro však v průběhu 16. století výrazně proměnila renesanční přestavba.
Část objektu byla zvýšena o patro a starší stavba se stala základem nového sídla. Tvrz nejprve patřila k majetku třebíčského benediktinského kláštera. Po jeho zániku přešla společně s městečkem do rukou šlechty. V 16. století už postupně ztrácela roli správního panského sídla a začala sloužit spíše jako soukromý majetek.
Podle urbovních zápisů získal kolem roku 1556 tvrz Jiřík Krejčí jako gruntovní dům bez pozemků. Později k ní připojil pozemky, rybníky, mlýn a další nemovitosti. Mezi další majitele patřili například Martin a Jan Jelínkovi nebo Václav Hrdlička. Rodina Hrdličkova držela objekt až do roku 1930, kdy jej koupila obec.
Sgrafita a nápisy, které promlouvají k návštěvníkům
Nejvýraznější připomínkou renesanční éry je výzdoba fasády. Psaníčkové sgrafito pochází z konce 16. století a při opravách ve druhé polovině 20. století bylo obnoveno. Nad vstupem se dochovaly také znaky někdejších majitelů, mezi nimi Osovských z Doubravice, Žerotínů a Valdštejnů.
Ještě neobvyklejší jsou tři mravoučné nápisy na severním průčelí. Jsou psané švabachem a věnují se štědrosti a poctivosti, varují před lakomstvím a připomínají cenu věrného přátelství. Znovu odhaleny byly podle regionálních podkladů v roce 2009. Pro dnešního návštěvníka představují působivý detail: renesanční tvrz zde nemluví jen architekturou, ale také prostřednictvím krátkých životních poselství.
Interiér s klenbami a skalním sklepem
Stavba má dvě odlišné části. Východní křídlo je patrové a podsklepené velkou prostorou vytesanou ve skále, zatímco západní část zůstává přízemní. Hlavní vstup vede severním průčelím do síně s renesanční valenou klenbou, kterou doplňuje dvojice křížových výsečí. Odtud se návštěvník dostane do přízemních místností i ke schodišti do patra.
Na jižní straně se nachází mělké podloubí. Za portálem je menší síň se síťovou hřebínkovou klenbou. Právě podobné stavební detaily dělají z návštěvy více než jen krátkou zastávku u historické fasády.
Malé muzeum v centru Kamenice
Dnes tvrz slouží jako malé regionální muzeum a příležitostně také jako výstavní prostor. Expozice připomíná dějiny Kamenice, místní osobnosti i pobyt Kateřiny z Valdštejna, sestry Albrechta z Valdštejna a manželky Karla Staršího ze Žerotína. Podle regionálních materiálů si tvrz zvolila jako letní sídlo.
Objekt příležitostně ožívá komentovanými prohlídkami a výstavami. V poslední době se zde konaly například fotografické výstavy nebo prezentace kreseb místního výtvarného kroužku. Tvrz tak není pouze uzavřenou památkou, ale také komorním kulturním místem, které se zapojuje do života městyse.
Pravidelný návštěvní režim zde obvykle nečekejte. Prohlídku je vhodné domluvit předem na Úřadu městyse Kamenice, případně s aktuálním průvodcem; kontaktní údaje se mohou měnit. Vstupné bývá dobrovolné a v tvrzi nebo na úřadě lze zakoupit turistickou známku. Návštěvu je možné spojit s prohlídkou kostela svatého Jakuba Většího, kaple svaté Anny, historických kašen či starého hřbitova. Kamenická tvrz tak dobře poslouží jako zastavení při pěším nebo cyklistickém poznávání Vysočiny.