Monument, který se nevejde do běžné představy o stadionu
Velký strahovský stadion patří k nejpůsobivějším pražským stavbám už samotným měřítkem. Jeho plocha má přibližně 63 000 metrů čtverečních, tedy zhruba tolik jako devět fotbalových hřišť. Hlavní sletiště o rozměrech přibližně 300 krát 200 metrů obklopují tribuny, ochozy a další části rozsáhlého areálu.
Stadion vznikal jako velkorysé sportoviště a sokolské sletiště. Výstavba podle urbanistického plánu Aloise Dryáka začala v roce 1926, později se na podobě areálu podíleli také František Balcárek a Karel Kopp. Dnešní Strahov proto není jednotnou stavbou z jednoho období, ale pozoruhodnou architektonickou čítankou 20. století.
Od sokolských sletů ke spartakiádám
Na rozlehlé ploše se odehrávaly události, které měly sportovní, společenský i politický význam. Stadion hostil všesokolské slety a později celostátní spartakiády. Konaly se zde také koncerty, vojenské přehlídky a další masová shromáždění.
Právě tato mnohovrstevnatá minulost dává místu mimořádnou atmosféru. Strahov nebyl pouze dějištěm tělovýchovných vystoupení. Stal se prostorem, kde stát ukazoval svou organizovanost a sílu, kde se formovala kolektivní paměť a kde se v průběhu desetiletí měnil význam veřejných shromáždění. Každá tribuna tak připomíná jinou kapitolu českých a československých dějin.
Prezidentský salonek i výhled ze skleníku
Prohlídka pořádaná Open House Praha zavede návštěvníky do míst, která při běžné návštěvě Prahy zůstávají skrytá. Součástí programu má být prezidentský salonek, západní tribuna a ochozy. Západní tribuna, dokončovaná ve 30. letech, patří k nejvýraznějším částem stadionu. Její horní partie byly určeny významným hostům a dodnes nabízejí jiný pohled na monumentální prostor než pohled z úrovně hřiště.
Podle konkrétního termínu může být součástí také výstup do takzvaného skleníku v místě někdejší vstupní brány. Cesta vzhůru vede přibližně po 130 schodech, odměnou je výhled na celý stadion a jeho nezvyklou skladbu. Z výšky vynikne nejen obrovská plocha sletiště, ale také rozdíly mezi původními částmi a pozdějšími dostavbami.
Chráněná památka s nejistou budoucností
Velký strahovský stadion je v památkových evidencích veden v rámci kulturní památky Masarykův stadión. Chráněný komplex zahrnuje stadion z let 1930 až 1932 i pozdější úpravy, mezi něž patří východní tribuna z let 1969 až 1972. Památková ochrana se přitom vztahuje na konkrétní části komplexu, nikoli automaticky na celý dnešní sportovní areál.
Význam stadionu dnes doprovází složitá otázka jeho dalšího využití. Rozlehlý objekt dlouhodobě čelí chátrání a hledá novou funkci, která by odpovídala jeho velikosti i historické hodnotě. Prohlídka proto není jen cestou do minulosti. Umožňuje také vidět, jak náročné je udržet tak rozsáhlý monument živý a smysluplný.
Praktické informace k prohlídce
Podle aktuálně dostupných informací se komentovaná prohlídka Velký strahovský stadion – z tribuny na tribunu uskuteční ve čtvrtek 15. října 2026 od 17:15 a potrvá přibližně hodinu a půl. Provázet má Tom Bílý, vstupenky se kupují předem a kapacita skupiny je omezená. Uvedené údaje je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele, protože se může změnit čas, program i rozsah přístupných prostor.
Sraz má být u vrátnice Velkého strahovského stadionu u spojovacího mostu se stadionem Evžena Rošického, na adrese Zátopkova 2 beziehungsweise Zátopkova 100/2 v Praze 6. Jde o dva samostatné areály, které je dobré nezaměnit. Návštěvníci by měli počítat se schody, nepravidelným povrchem a pohybem v objektu vyžadujícím zvýšenou opatrnost. Nezbytná je pevná obuv, zatímco podpatky jsou nevhodné. Prohlídka probíhá v češtině a vstup je na vlastní nebezpečí.