Nejzajímavější část zámku ve Stvolínkách nemusí být na první pohled patrná. Za jeho zdmi se ukrývá uzavřená dispozice s vnitřním nádvořím a arkádami, která připomíná několik staletí proměn. Z původní tvrze se postupně stalo renesanční sídlo a později raně barokní rezidence spojená s litoměřickými biskupy.
Od tvrze k renesančnímu zámku
Stvolínský zámek vznikl na místě starší gotické tvrze. Po roce 1575 začala její přestavba do podoby renesančního zámku a na počátku 17. století přibylo také východní křídlo. Vývoj ale nebyl jednoduchý. Objekt výrazně poškodila třicetiletá válka a jeho další osud se poté spojil s církevní správou.
V roce 1647 zámek koupil kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu pro potřeby nově vznikajícího litoměřického biskupství. Když bylo litoměřické biskupství v roce 1655 založeno, začali biskupové Stvolínky využívat jako letní sídlo. Právě tehdy získala památka podobu, která je pro ni charakteristická dodnes.
Arkádové nádvoří a barokní proměna
Za biskupa Maxmiliána Rudolfa Schleinitze probíhaly v letech 1655 až 1663 úpravy v raně barokním duchu. Vznikly arkády na vnitřním nádvoří a zámek se uzavřel do působivého celku s vnitřními ochozy. Nádvoří tak nebylo jen praktickým prostorem, ale také důležitou součástí reprezentativního dojmu celé rezidence.
Architektura zde ovšem není jediným důvodem, proč se o zámek zajímat. Dochovaly se historické štuky, klenby, původní dveře s kováním, prkenné podlahy i keramické a cihlové dlažby. V interiérech se připomínají také kachlová kamna a fragmenty nástěnných maleb, jejichž rozsah a konkrétní podoba se mohou ukázat především při odborné prohlídce.
K zámeckému areálu patřila rovněž rozsáhlá barokní zahrada s fontánou. Ve druhé polovině 18. století prošel zámek další, tentokrát rokokovou úpravou. Stvolínky tak v sobě dodnes nesou několik stavebních a výtvarných vrstev, které nevznikly najednou, ale postupně se vršily podle potřeb a vkusu jednotlivých období.
Od letního sídla k památce v obnově
Ve 20. století se využití zámku proměnilo. Na jeho začátku zde litoměřické biskupství zřídilo rekreační letovisko pro děti z litoměřického kraje. Po roce 1950 objekt využíval státní statek jako byty a skladiště. Později se v něm nacházel také okresní archiv a depozitář muzea.
Dlouhé období méně citlivého využívání se na památce podepsalo. Zámek proto postupně prochází obnovou, která se zaměřila mimo jiné na střešní plášť, části vnějších omítek, výplně arkád a okna. Opravy pomáhají vracet areálu výraz, který měl jako biskupské letní sídlo, zároveň ale připomínají, že podobné památky vyžadují dlouhodobou a trpělivou péči.
Výlet za zámkem i krajinou
Stvolínky leží v krajině na rozhraní Českolipska, Kokořínska a Českého středohoří. Zámek je součástí širšího historického prostředí, k němuž patří park, kostel svaté Alžběty i okolí Bobřího potoka. Pro návštěvníka tak může být zajímavou zastávkou při procházce obcí nebo při výletu po okolní krajině.
Je však důležité počítat s tím, že zámek není běžně otevřenou památkou s pravidelným návštěvním režimem. Interiéry se podle aktuálních možností zpřístupňují jen několikrát ročně při mimořádných akcích, například při komentovaných prohlídkách nebo kulturním programu. Před cestou se proto vyplatí ověřit informace obce či pořadatele konkrétní akce. I bez vstupu dovnitř ale zámek stojí za pozornost: jako výrazná dominanta Stvolínek i jako připomínka proměnlivé historie severních Čech.