Na první pohled tu návštěvník možná žádný hrad neuvidí. Na severním konci asi 250 metrů dlouhého pískovcového hřebene u osady Hvězda zůstaly jen nenápadné skalní zásahy, několik fragmentů zdiva a stopy po stavbách, které dávno zmizely. Právě v tom však spočívá kouzlo Hradu u Hvězdy – nejde o klasickou romantickou zříceninu, ale o pozůstatek středověkého sídla, jehož podobu i jméno se dnes snažíme rekonstruovat z velmi skromných stop.
Hrad beze jména a možná i bez jisté identity
Historické prameny neuvádějí jednoznačně, jak se hrad původně jmenoval. V pozdější době se pro lokalitu používala označení Hrada, Loupežnický zámek nebo německé Raubschlössel. Archeologické nálezy vznik sídla řadí do první poloviny 13. století. Je možné, že ho založil některý z mocných šlechtických rodů, snad Ronovci.
Badatelé František Gabriel a Jan Panáček lokalitu s určitou pravděpodobností ztotožňují s hradem Frýdlantem, po němž se roku 1257 psal Častolov z Frýdlantu. Nejde ale o bezpečně potvrzený závěr. Stejně opatrně je třeba mluvit i o konci hradu. Podle odborného vyhodnocení byl opuštěn nejpozději ve druhém desetiletí 14. století, jiné podklady kladou jeho zánik už do druhé poloviny 13. století. Jisté je především to, že na počátku 14. století už jeho význam nejspíš skončil.
Co po sídle zůstalo v pískovci
Skalní blok je rozdělen do dvou výškových úrovní. Ústřední skalní suk patrně nesl věžovitou stavbu s nepravidelným šestibokým půdorysem. Takové řešení je v českém hradním prostředí neobvyklé. Dnes po ní návštěvník najde hlavně dráže, kapsy a spáry vysekané do skály. Některé jsou široké přibližně 40 až 80 centimetrů a hluboké až 60 centimetrů.
Z těchto stop však nelze spolehlivě určit, jak stavba vypadala. Věž mohla být dřevěná, hrázděná i kamenná. Na jihozápadě centrálního suku se navíc nacházela další, patrně obytná budova. Její zalomený půdorys naznačuje základová spára široká asi půldruhého metru. Nižší část areálu pravděpodobně obíhala zděná hradba podobné šířky. Zdivo se dochovalo jen v malých úsecích, zejména na severovýchodní straně.
Pečlivě opracované pískovcové kvádry naznačují stavební tradici navazující na románský způsob zdění. Po zániku byl hrad zřejmě téměř beze zbytku rozebrán na stavební materiál. Archeologická sondáž z roku 1984, povrchové sběry a pozdější zaměření pomohly potvrdit stáří lokality, nikoli však definitivně vyřešit všechny otázky kolem jejího původu.
Hvězda nabízí víc než archeologickou hádanku
Výprava k hradu se dobře spojuje s návštěvou samotné osady Hvězda, části Blíževedel. Malé sídlo, dříve známé také jako Sterndorf, zaujme ukázkami lidové architektury. Dochovala se zde stavení s arkádovými pavlačemi i hrázděné stodoly. K orientaci může posloužit kaple svatého Jakuba z roku 1821 a nedaleká boží muka z roku 1851.
V širším okolí se rozkládá krajina CHKO Kokořínsko–Máchův kraj, typická pískovcovými skalami a lesy. Nedaleko leží také přírodní památka Pod Hvězdou. Ta ale nechrání hradní hřeben: jde o mokřad v údolí Litického potoka o rozloze 1,88 hektaru. Předmětem ochrany jsou cenné mokřadní biotopy s prstnatcem májovým, upolínem nejvyšším, rosničkou zelenou, skokanem štíhlým a několika druhy čolků.
Výlet pro ty, kdo hledají nenápadná místa
Hrad u Hvězdy je volně přístupný a nemá pokladnu ani upravený návštěvnický areál. Od kaple svatého Jakuba vede podle turistických popisů stezka směrem do údolí k Liticím a vodárně; k lokalitě je to přibližně půl kilometru. Jiná možnost začíná u silnice mezi Liticemi a Hvězdou, odkud se po odbočení k lesu pokračuje pěšinou ke skalnímu hřebeni. Přístup i průchodnost se mohou měnit, proto je rozumné ověřit si cestu v aktuální mapě.
Bývalý hrádek se nachází zhruba 300 metrů od zeleně značené trasy a cyklotrasy číslo 0059, nečekejte však nutně jasně označenou odbočku až k reliktům. Na místě je třeba počítat se strmým a nerovným pískovcovým terénem. Skromné pozůstatky navíc vyžadují pozorné oko – právě proto je vhodné brát návštěvu jako krátkou archeologickou zastávku v rámci výletu, nikoli jako prohlídku velké zříceniny.
Lokalita se v poslední době dostala i do širšího povědomí díky zařazení do třetí řady televizního pořadu Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých. Její skutečná hodnota však nespočívá v mediální pozornosti. Hrad u Hvězdy ukazuje, jak málo někdy stačí, aby se v krajině zachoval příběh: několik zářezů v pískovci, nepatrná zeď a otázka, kdo tu před staletími žil.