Jen málokteré muzeum dokáže na jednom místě tak přirozeně propojit architekturu, rodinnou uměleckou tradici a každodenní život regionu. Suchardův dům v Nové Pace je novorenesanční městský dům dokončený roku 1896 a dnes jedna z hlavních budov Městského muzea Nová Paka. Už samotná stavba stojí za pozornost, uvnitř však čeká ještě podstatně vrstevnatější příběh.
Dům, který nese podpis Suchardů
Suchardův dům tvoří společně s nedalekým Suchardovým ateliérem významný celek spojený s uměleckým rodem Suchardů. Na jeho výzdobě a podobě se podíleli Antonín Sucharda, Stanislav Sucharda, Vojtěch Sucharda a Anna Suchardová Boudová. Bohatá fresková a sgrafitová výzdoba připomíná dobu, kdy se architektura neomezovala pouze na praktickou funkci, ale měla také vyprávět a reprezentovat.
Na výzdobě se podílel také Mikoláš Aleš. K výrazným detailům patří sgrafito svatého Božetěcha, které návštěvníka upozorní, že zde nejde jen o běžný městský dům, ale o dílo spojené s mimořádným kulturním prostředím Nové Paky.
Rodová tradice Suchardů sahala podle muzejních materiálů k Janu Suchardovi staršímu, narozenému roku 1770. Umělci z tohoto rodu vytvářeli pomníky, náhrobky, sochy, betlémy i loutky. Nejznámější Stanislav Sucharda je autorem pomníku Františka Palackého v Praze. Jeho bratr Vojtěch se podílel na apoštolech pro Staroměstský orloj, na výzdobě chrámu svatého Víta a založil scénu Říše loutek.
Nová Paka v příbězích a řemeslech
Historická expozice v Suchardově domě nepředstavuje město jako soubor izolovaných dat. Přibližuje jeho proměny, kulturní atmosféru i osobnosti a ukazuje, jak se zdejší život formoval pod vlivem paulánského kláštera a poutní tradice. Připomíná také Novou Paku jako poddanské město pod hradem Kumburk.
Výklad se dotýká roubené architektury, pískovcových plastik, malovaného nábytku, hrnčířství, modrotisku, perníkářství a loutkářství. Právě tyto oblasti dávají návštěvě konkrétní podobu: místo abstraktní historie se před očima objevují výrobky, stavby a dovednosti, které utvářely zdejší kraj.
Zvláštní kapitolu představuje novopacký spiritismus, vydavatelská činnost nakladatelství Spirit a časopisy spojené s Karlem Sezemským. I tato část připomíná, že kulturní dějiny města nejsou jen dějinami památek, ale také myšlenek, spolků a lidí, kteří hledali vlastní způsob, jak porozumět světu.
Betlém jako obraz Novopacka
V přízemí domu se nacházejí velká a malá výstavní síň, ale také jeden z hlavních návštěvnických magnetů: novopacký betlém Jana Mádla. Řezbář patřil k nejzručnějším členům Suchardovy dílny a jeho dílo je zároveň ukázkou zdejší betlemářské tradice.
Muzeum betlém získalo v roce 1955 a v dnešní podobě jej instalovalo o dva roky později. Nejde přitom pouze o biblický výjev. Řezby darovníků zachycují obyvatele v oděvech typických pro Novopacko v polovině 19. století, zatímco pozadí idealizuje zdejší krajinu. Modely roubených staveb a částí náměstí navíc připomínají podobu Nové Paky kolem roku 1842.
Betlém tak funguje jako malý obraz celého regionu. Spojuje náboženský motiv s místní krajinou, architekturou a obyvateli. Naposledy byl restaurován v letech 1975 až 1976 pracovníky muzea.
Co navštívit v okolí
Suchardův dům je přirozenou součástí širší návštěvy Nové Paky. Město je známé také nalezišti drahých kamenů a zkamenělin, takže lze návštěvu uměleckých a historických expozic doplnit prohlídkou Klenotnice drahých kamenů. Ta se nachází na adrese F. F. Procházky 70 a nabízí odlišný pohled na zdejší přírodní bohatství.
Samotný Suchardův dům najdete na adrese Stanislava Suchardy 68. Otevírací doba i vstupné se mohou měnit podle sezony, proto je vhodné ověřit aktuální údaje před cestou. V domě se konají také krátkodobé výstavy, jejichž program se průběžně obměňuje. Skupiny od deseti osob si mohou prohlídku objednat předem.