Jen asi dva kilometry od Plané u Mariánských Lázní se nad východním břehem Anenského rybníka zvedá kopec s kostelem svaté Anny. Na první pohled jde o klidné místo stranou hlavních turistických tras. Při bližším poznání však odhalí několik vrstev minulosti: barokní poutní tradici, šlechtickou kryptu, zaniklý pramen i stopu po uranovém hornictví, které výrazně proměnilo zdejší krajinu.
Kostel je kulturní památkou a patří k významným poutním místům západních Čech. Dnes je zajímavý nejen svou architekturou, ale také tím, co všechno se odehrávalo v jeho bezprostředním okolí.
Od gotických počátků k baroknímu kostelu
První písemná zmínka o zdejším kostele pochází z roku 1515 a souvisí s požárem. Původně měl být gotický, výraznou proměnou však prošel v 17. a 18. století. Roku 1645 jej nechal upravit hrabě Jindřich Šlik a ve stejném roce vzniklo Bratrstvo svaté Anny. Stavba pak v roce 1721 zcela vyhořela.
Po požáru byl kostel obnoven v barokní podobě pod patronací Sinzendorfů. Vysvěcení nové stavby se uskutečnilo 23. července 1726. Interiér zdobí fresky plánského malíře Wenzela Schmidta. Na hlavním oltáři se setkává mariánský motiv, socha Ježíška a poutní socha svaté Anny. Obraz svatého Františka Serafínského na jednom z bočních oltářů bývá připisován Karlu Škrétovi. U některých dalších výzdobných prvků se zmiňují také možné vazby na dílny Petra Brandla, Karla Škréty a italských malířů. Nejde však o jednoznačně potvrzená autorství, proto je lepší vnímat je jako odborné atribuce.
Věž připomíná také nepřízeň počasí. V roce 1831 do ní udeřil blesk a její dnešní podoba souvisí s následnými opravami. V první polovině 19. století se upravovala rovněž střecha.
Pramen, poutníci a zaniklá tradice
Víra poutníků se po staletí soustředila nejen na kostel, ale také na studánku svaté Anny na severním úpatí kopce. Prameništi byly připisovány léčivé, někdy až zázračné účinky. V době největšího rozkvětu poutí sem přicházely tisíce lidí; například v roce 1740 zde podle farních údajů přijalo svaté přijímání 4200 věřících.
Rozvoj poutního místa přibrzdily reformy císaře Josefa II. Bratrstvo svaté Anny zaniklo a kostel začal sloužit především jako zámecká kaple plánských držitelů. Poslední pouť před tímto útlumem se podle dostupných údajů konala v roce 1783. Samotné poutě pak pokračovaly až do roku 1949, i když jejich podoba se v průběhu času měnila.
Pramen později zanikl v souvislosti s těžbou uranu v okolí. Na místě zůstalo torzo pavilonku, které dnes připomíná nejen starou zbožnost, ale také střet poutní krajiny s průmyslovými dějinami 20. století. Zajímavým doplněním výletu je naučná stezka Důl Svatá Anna, věnovaná uranové šachtě u Plané.
Krypta Nostitzů a bývalý konvikt
Před západním průčelím kostela stojí rodinná krypta hrabat Nostitz-Rienecků z počátku 20. století. Její přítomnost připomíná dobu, kdy Svatá Anna nebyla jen cílem poutníků, ale také součástí zázemí šlechtického panství.
Pod kostelem byl v letech 1921 až 1922 vybudován klášter redemptoristů, přesněji konvikt určený pro řádový dorost. Po druhé světové válce objekt využívalo vojsko a od roku 1950 slouží zdravotnickým a sociálním účelům. Dnes je spojen s nemocnicí Svatá Anna, takže nejde o běžně přístupnou turistickou památku.
Česko-německé poutě se vrátily po roce 1990
Příležitostné bohoslužby se podle farních údajů obnovily už v roce 1964, velký návrat poutní tradice však přišel až po pádu železné opony. První velká obnovená pouť se konala 26. července 1990. Významnou roli při tom sehrály také česko-německé vztahy a iniciativa faráře Georga Marii Witta z Tirschenreuthu.
Na obnově kostela se od roku 1996 podílí Spolek na obnovu kostela svaté Anny. Postupně se opravovaly například vzácné varhany a o místo pečují lidé z obou stran hranice. Východně od kostela směrem k Plané navíc vede stará lipová alej s torzy výzdoby někdejší poutní cesty. Právě tato nenápadná cesta pomáhá představit si, jak rozsáhlou krajinou poutí Svatá Anna kdysi byla.
Interiér kostela nemusí být otevřený bez předchozí domluvy. Klíče mívá plánský farář a němečtí přátelé kostela, aktuální možnost návštěvy je proto vhodné ověřit u Římskokatolické farnosti Planá. Pro orientaci poslouží název Svatá Anna u Plané a poloha u Anenského rybníka.