Zlatý ostatkový neboli korunovační kříž patří k nejvzácnějším předmětům spojeným se Svatovítským pokladem. Ukývá relikvie vztahované ke Kristovu umučení, například úlomky dřeva svatého Kříže, trny z Kristovy koruny nebo hřeb. Právě podobné předměty ukazují, že poklad nebyl pouhou sbírkou cenností. Pro středověké panovníky měl hluboký duchovní význam a zároveň vyjadřoval jejich postavení a moc.
Poklad, který rostl po staletí
Počátky Svatovítského pokladu sahají k rotundě svatého Víta, kterou nechal v 10. století založit kníže Václav. Rotundu později nahradila bazilika a nakonec gotická katedrála, s níž je poklad spojen dodnes. Každá z těchto etap přinesla nové dary, relikvie a bohoslužebné předměty.
Největšího rozmachu dosáhl soubor za vlády Karla IV. Císař a český král shromažďoval ostatky světců, nechával pro ně vytvářet umělecky náročné schrány a rozšiřoval také liturgické vybavení katedrály. Relikvie tak měly dvojí úlohu: byly předmětem úcty a současně součástí promyšlené reprezentace panovníka i země.
Korunovační kříž, relikvie a rukopisy
Vedle korunovačního kříže patří k pokladu relikviáře, relikviářové busty, monstrance, mešní textilie, liturgické náčiní a rukopisy. Mimořádnou hodnotu mají například Misál Jana ze Středy a Graduál pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Tyto středověké knihy připomínají, že katedrální poklad nebyl tvořen jen předměty z drahých kovů, ale také památkami písemné a výtvarné kultury.
S pokladem jsou spojovány rovněž předměty připisované svatému Václavovi, například přilbice, košile nebo meč, dále prapor svatého Jiří a relikvie svatého Víta či svatého Lukáše. U těchto památek je však dobré rozlišovat mezi historicky doloženým původem a tradicí, která je s konkrétní osobou spojuje. Právě prolínání ověřitelných dějin, náboženské úcty a legend dává pokladu jeho mimořádnou přitažlivost.
Kde lze předměty spatřit
Svatovítský poklad dnes není běžně přístupný jako jeden kompletní soubor v trvalé expozici. V minulosti byly jeho části vystaveny například v Hilbertově klenotnici nebo v kapli svatého Kříže. Samotné depozitáře ani pokladnice Metropolitní kapituly a Správy Pražského hradu však nejsou běžnými návštěvnickými prostory. Z přízemí katedrály lze podle návštěvnických podkladů zahlédnout zamřížovaná okna pokladnice, její obsah ale běžná prohlídka neukazuje.
Při návštěvě Pražského hradu má smysl zamířit do Starého královského paláce a do expozice Příběh Pražského hradu. Právě tam se podle aktuálního uspořádání mohou objevit některé předměty související se Svatovítským pokladem. Nejde však o jeho úplnou prezentaci a konkrétní exponáty se mohou v čase měnit.
Výstava Fragmenty paměti už skončila
Významnou část pokladu představila v roce 2026 výstava Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu. Od 27. března do 26. července nabídla přibližně 150 středověkých a renesančních relikviářů, obrazů, soch, textilií a dalších předmětů. Historické exponáty doplnila díla moderního a současného umění, která otevřela otázku, jak se na relikvie a paměť díváme dnes.
K 26. září 2026 je výstava již ukončena. Dostupnost jednotlivých předmětů se proto může měnit podle nových výstav, zápůjček nebo provozu hradu.
Návštěva katedrály a hradu
Katedrála svatého Víta je přístupná podle aktuálního návštěvnického režimu Pražského hradu. Prohlídku může omezit bohoslužba, církevní obřad nebo jiné mimořádné opatření. Také otevírací doba hradních objektů se liší podle sezony a může být upravena.
Svatovítský poklad proto stojí za poznání i tehdy, když není vystaven v celé své podobě. Jeho význam lze číst v architektuře katedrály, v příbězích českých světců i v předmětech, které se objevují v hradních expozicích. Před cestou je vhodné ověřit aktuální program Pražského hradu a případné změny návštěvního provozu.