Za hlavním městským hřbitovem, urnovým hájem a dalšími částmi hřbitovního areálu v Městci Králové se nachází menší uzavřený židovský hřbitov. Na první pohled může působit skromně, jeho význam je však mnohem větší než jeho rozloha. Je jednou z posledních hmotných připomínek židovské obce, která ve městě po staletí žila a během druhé světové války téměř zcela zmizela.
Hřbitov vznikl na konci 19. století
Samostatná židovská část městského hřbitova byla založena roku 1899. Leží přibližně kilometr jihozápadně od náměstí, při ulici Míru a v blízkosti sportovního hřiště. Areál má podle dostupných údajů rozlohu 812 metrů čtverečních.
Dochovalo se zde 27 náhrobních kamenů z let 1906 až 1948. Nejde tedy o starobylé náhrobky z počátků židovského osídlení, ale především o památky na rodiny a jednotlivce z posledních desetiletí existence místní komunity. Každý kámen tak připomíná konkrétního člověka a zároveň dobu, kdy byl Městec Králové přirozeným domovem židovských obyvatel.
Součástí areálu je také obřadní síň. Ta prošla obnovou v letech 2003 až 2004. Podle starších popisů byla v dobrém stavu rovněž obvodová zeď a některé náhrobky byly znovu postaveny či upraveny. Obnova pomohla uchovat nejen samotná pohřební místa, ale také prostor, který měl v životě zdejší obce své důležité místo.
Stopy komunity ve městě
Židovské osídlení Městce Králové je v regionálních podkladech doloženo nejpozději od 16. století. Výrazněji se komunita rozvíjela zejména od poloviny 19. století. V roce 1880 ve městě žilo 68 Židů, roku 1900 jich bylo 71. Do roku 1930 se však počet snížil na 33, což ukazuje na postupný úbytek místní komunity ještě před nacistickou okupací.
Ve městě stávala také synagoga, která vznikla přestavbou staršího domu v letech 1893 až 1894. Po druhé světové válce sloužila jako modlitebna Církve československé husitské. Židovský hřbitov tak není izolovanou památkou, ale jedním bodem širší procházky po stopách někdejšího židovského života v Městci Králové.
Připomínka obětí holokaustu
Osud místní komunity tragicky završila nacistická okupace. Podle materiálů připomínajících projekt Jom ha-šoa bylo z Městce Králové v červnu 1942 deportováno 28 židovských obyvatel. Dostupné podklady uvádějí, že všichni během holokaustu zahynuli.
Tento údaj se nevztahuje k počtu náhrobků ani k počtu lidí pohřbených na hřbitově. Připomíná obyvatele města, kteří byli násilně odvlečeni a jejichž životy skončily mimo jejich domov. Právě v tomto kontextu získává soubor posledních náhrobků zvláštní význam: ukazuje svět místních rodin, který byl během několika let násilně přerušen.
Návštěva vyžaduje předchozí domluvu
Židovský hřbitov není běžně volně přístupný. Areál je uzamčen, a kdo si jej chce prohlédnout, měl by si vstup předem domluvit. Aktuálně zveřejňované kontakty jsou sbh@matana.cz a telefonní čísla +420 733 336 947 nebo +420 604 234 136. Protože se kontaktní údaje mohou měnit, je vhodné jejich platnost před cestou ověřit.
Na místo se lze orientovat podle ulice Míru. Hřbitov leží na jejím konci, za městským hřbitovem. Přesná adresa s číslem popisným není spolehlivě uváděna, proto je lepší počítat s orientací podle celého hřbitovního areálu a případné instrukce si vyžádat od správce.
Návštěva má především pietní charakter. Je vhodné respektovat klid místa, nevstupovat bez svolení a řídit se pokyny správce. Pro zájemce o historii Městce Králové může být hřbitov cenným zastavením, které doplňuje obraz města o příběh komunity, z níž dnes zůstaly především náhrobky, vzpomínky a několik dochovaných stop v městské zástavbě.