V zalesněné krajině mezi vrchy Kostelec a Husa se skrývá jeden z méně známých skalních útvarů Polomených hor. Tisícový kámen není klasická jeskyně, ale mohutný pískovcový převis – polojeskyně, která vznikla postupným působením vody, větru a dalších přírodních procesů. Svými rozměry přitom rozhodně nepůsobí nenápadně: podle uváděných údajů je přibližně 30 metrů dlouhá, kolem 8 metrů vysoká a hluboká zhruba 12 metrů.
Skalní útvar leží v komplexu kvádrových pískovců ve vlhošťské části Polomených hor, západně od Dřevčic. Právě podobné převisy, stěny a skalní města patří k typickým znakům CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Tisícový kámen tak nabízí působivou ukázku zdejší krajiny bez potřeby vyhledávat nejznámější turistická místa.
Přírodní síň vytvořená zvětráváním
Převis vznikl takzvaným selektivním zvětráváním pískovce. Jednotlivé vrstvy horniny nereagují na působení vody a povětrnosti stejně, a méně odolná místa se proto postupně vydrolují. Tak se v masivu vytvořil prostor, který dnes připomíná široký skalní přístřešek.
Na stěnách jsou patrné voštiny a další struktury typické pro dlouhodobé zvětrávání pískovců. Drobné prohlubně a členitý povrch dávají skále výrazný vzhled, který se mění podle světla, vlhkosti i ročního období. V okolí se navíc nacházejí další útvary, například převis Krápník. Výlet k Tisícovému kameni proto může být součástí delšího putování po skalnaté krajině kolem Vlhoště.
Úkryt v neklidných dobách i pastevecké přístřeší
Velké skalní převisy lidé odedávna využívali jako přirozené úkryty. Také o Tisícovém kameni se uvádí, že mohl v době válečného nebezpečí poskytovat přístřeší obyvatelům hledajícím bezpečí, zejména za třicetileté války. V klidnějších obdobích měl sloužit také pastevcům.
Tyto souvislosti patří především k místnímu podání a tradovanému obrazu místa, nikoli k jednoznačně doloženým historickým událostem. O něco mladší kapitolu představuje tramping. Ve 20. století se převis stal místem, kam mířili trampové, a bývá popisován jako trampský bivak či trampský flek. Skalní dutina tak získala další vrstvu příběhu – po staletích praktického využívání se proměnila v zázemí pro výpravy do lesů.
Proč se mu říká Tisícový kámen
Název doprovází lidová pověst o velkém stádě ovcí. Podle ní se jich mělo pod převisem ukrýt až tisíc před požárem. Právě odtud se měl odvíjet název Tisícový kámen. Pověst samozřejmě nelze brát jako ověřený historický údaj, dobře však ukazuje, jak výrazné místo skalní převis v krajině představoval.
Podobné příběhy se v pískovcových oblastech často vážou k místům, která svou velikostí nebo neobvyklým tvarem vyčnívají z okolí. Tisícový kámen působí jako přirozená úkrytová síň a představivosti návštěvníků nabízí dostatek prostoru i dnes.
Výlet v okolí Vlhoště
K polojeskyni vede odbočka ze zeleně značené turistické trasy v okolí Vlhoště. Jako možné výchozí body se uvádějí Dřevčice a Lhota, konkrétní průběh cesty a stav značení je však vhodné před návštěvou ověřit v aktuální turistické mapě. Pro navigaci přímo k útvaru je praktičtější použít mapu nebo souřadnice přibližně 50.57934, 14.45241.
Tisícový kámen se nachází v katastrálním území Tuhanec, které patří obci Tuhaň v okrese Česká Lípa a Libereckém kraji. V širším okolí lze trasu spojit s vrchy Husa, Kostelec, Vlhošť nebo Stříbrný vrch a s dalšími pískovcovými útvary.
Jde o přírodní lokalitu bez běžného návštěvnického zázemí, navíc uvnitř chráněné krajinné oblasti. Při návštěvě je proto důležité chovat se ohleduplně, zůstávat na značených či zřetelně užívaných cestách, nepoškozovat pískovec a respektovat aktuální pravidla ochrany přírody. Odměnou je klidné místo, kde se v jednom skalním převisu potkává geologická historie, lidová představivost i novodobá tradice výprav do přírody.