Na vrcholu Tisůvky se mezi stromy zvedá skalní útvar, který poutá pozornost tvarem i příběhem. Podle lidového vyprávění jde o zbytky kostela ze Světnova, jež upustil čert. Geologové však nabízejí méně pohádkové, zato dobře doložitelné vysvětlení: skálu utvářelo mrazové zvětrávání.
Skála, kterou formovaly mrazy
Tisůvka je rulový skalní útvar označovaný jako mrazový srub. Vznikl dlouhodobým působením počasí na horninu. Voda pronikala do jejích puklin, při mrazu se rozpínala a postupně přispívala k rozrušování skály. Výsledkem jsou skalní stěny a výklenky, které patří k charakteristickým tvarům Žďárských vrchů. Tisůvka je jedním z míst, kde lze tento proces dobře představit přímo v krajině.
Skála není jen geologickou zajímavostí. Na skalních stanovištích a v drolinách se daří rostlinám přizpůsobeným chudému podkladu a specifickým podmínkám. V lokalitě jsou zastoupené také mechy. Okolní les tvoří převážně smrky, přimíšený je buk; na skalách rostou mimo jiné břízy a jeřáby. V podrostu se objevuje například borůvka nebo šťavel kyselý.
Malá památka s vlastním příběhem
Chráněné území má rozlohu necelé čtvrt hektaru a leží v katastru obce Cikháj v Kraji Vysočina. Přírodní památkou je od 18. července 1974. Předmětem ochrany je nejen samotný rulový skalní útvar, ale také vegetace skal a drolin i přilehlý lesní porost.
Lidový název Čertův kámen dodává místu příběhovou vrstvu. Vypráví se, že skály pocházejí z kostela ve Světnově, který čert nesl, ale cestou upustil. Je to místní pověst, nikoli vysvětlení vzniku skály. Právě spojení geologického pohledu a vyprávění, které se k místu váže, dělá z Tisůvky zajímavou zastávku i pro ty, kdo se při výletě běžně nezastavují u geologických pojmů.
Výlet z Cikháje za skálou
Cikháj může posloužit jako výchozí místo pěšího výletu. Jedna z popisovaných variant vede přes Tisůvku, Žákovu horu a Fryšavský kopec a měří přibližně 13 kilometrů. Konkrétní délka i průběh se mohou lišit podle zvolené trasy, proto je dobré počítat s tím, že Tisůvka bývá součástí delšího putování, nikoli samostatným cílem s rozsáhlým zázemím.
Vrchol je zalesněný, a proto od něj nelze očekávat daleké výhledy. Hlavním zážitkem je samotná skála a její okolí, které ukazuje, jak rozmanitá může být krajina Žďárských vrchů i na malé ploše. Návštěva dává smysl zejména jako součást pěšího dne v lesích a na kopcích kolem Cikháje.
Respekt k chráněnému místu
Tisůvka je přírodní památka, a tak je vhodné držet se přístupových cest a nepoškozovat skalní stanoviště ani okolní porost. Výstup na jednotlivé skalní partie není totéž co návštěva lokality a možnosti pohybu se mohou lišit podle terénu. Nejbezpečnější je vnímat skálu z přístupného okolí a nechat ji vyniknout bez zásahu do jejího křehkého prostředí.