Devět skal s nadmořskou výškou 836,3 metru je nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů a druhým nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny. Vrchol leží v katastru Moravských Křižánek, v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, přibližně tři kilometry jihozápadně od Křižánek. Odměnou za výstup ale není jen číslo v turistické mapě. Na návštěvníky čeká členité skalní město, krátká vyhlídka a krajina, která dobře ukazuje charakter zdejší vrchoviny.
Devět skal není jediný osamělý balvan
Název může svádět k představě jediné výrazné skály. Ve skutečnosti jde o rozsáhlý vrcholový komplex tvořený třemi delšími hřebeny. Najdeme v něm devět hlavních skalních věží a také tři menší věžičky. Mezi pojmenované části patří například Hlavní blok, Záludná věž, Žďárská věž, Královský zámek, Dvojitá věž nebo Pyramida.
Skály jsou pozůstatkem působení mrazu v chladných obdobích pleistocénu. Rulové a migmatitové horniny svrateckého krystalinika tehdy postupně rozrušovalo mrazové zvětrávání. Pukliny rozdělily skalní hmotu do bloků a hřebenů, pod nimiž se vytvořily suťové haldy a balvanové proudy. Dnešní podoba místa tak není jen působivá na pohled, ale také cenná z geomorfologického hlediska.
Vyhlídka mezi stromy
Na nejvyšší skalní blok vede značená odbočka. Poslední část není úplně pohodlná – pokračuje přes kameny a skalní bloky – a za deště, sněhu nebo námrazy může klouzat. Nahoře je upravená vyhlídka se zábradlím. Nečekejte ovšem rozhled do všech stran. Okolní les výhled částečně zakrývá, nejvýraznější pohled se otevírá směrem k severu na Svratku a okolní hřbety.
Za mimořádně dobré viditelnosti se v turistických materiálech zmiňuje také možnost zahlédnout Krkonoše nebo Králický Sněžník. Jde však o podmíněný dohled, nikoli o jistotu při každé návštěvě. Kouzlo Devíti skal spočívá spíše v samotném skalním prostředí, v kontrastu šedých bloků, lesních cest a široké, mírně zvlněné krajiny.
Z Křižánek na vrchol i za dalšími skalami
Nejčastější pěší přístup vede z Křižánek po modré turistické značce. Křižánky jsou přirozeným výchozím bodem nejen díky poloze, ale také díky své vesnické památkové zóně. Obec rozdělená řekou Svratkou na českou a moravskou část si zachovala roubená stavení i větší zemědělské usedlosti.
Kdo si chce výlet prodloužit, může Devět skal zařadit do přibližně dvacetikilometrové trasy Skály Žďárských vrchů. Ta spojuje několik nejzajímavějších skalních lokalit v okolí – Milovské perničky, Čtyři palice, Drátenickou, Malinskou a Lisovskou skálu – a přes Bílou skálu se vrací zpět. Kratší výstup lze podle aktuální situace naplánovat také od parkoviště u silnice mezi Kadovem a Herálcem nebo od parkoviště pod Lisovskou skálou. Stav parkovacích míst a případná omezení je vhodné před cestou ověřit.
Přírodní památka s pravidly
Devět skal je od roku 1976 přírodní památkou. Chráněný celek má rozlohu 3,33 hektaru a zahrnuje především vrcholové rulové skály, jejich tvary a okolní porosty. Lokalita je součástí typického reliéfu Žďárských vrchů, kde odolné horniny vytvořily nejen mrazové sruby, ale také široká údolí, balvanová pole a další skalní útvary.
V roce 2026 se ochrana místa dostala do další etapy. Pro přírodní památku byl schválen plán péče na období 2026 až 2035. Pro běžného návštěvníka to znamená především připomínku, že skalní vyhlídka není atrakce oddělená od okolní přírody. Vyplatí se držet značených cest, nepoškozovat vegetaci a nevstupovat tam, kde by pohyb mohl narušit chráněné prostředí.
Skály pro turisty i horolezce
Devět skal patří také mezi známé horolezecké oblasti. Sportovní lezení se zde řídí aktuálními podmínkami Českého horolezeckého svazu a ochranou přírody, které se mohou měnit například kvůli hnízdění ptáků. Běžný návštěvník by měl rozlišovat mezi horolezeckými cestami a přístupem na vyhlídku a zůstávat na určených trasách.
V širším okolí se připomíná také Vysoká studna a lovecký srub pod vrcholem, který regionální prameny spojují s obdobím německé okupace a působením partyzánských skupin na konci druhé světové války. Podrobnosti tohoto příběhu se v dostupných materiálech liší, jisté však je, že Devět skal nabízí víc než jen výstup na nejvyšší bod. Je to místo, kde se na krátkém úseku potkává geologie, ochrana přírody, výhled i historie zdejší krajiny.