Pod barokním kostelem svatého Václava v Tovačově se ukrývá krypta, která připomíná dobu, kdy město a okolní panství patřily šlechtickým rodům Salmů a Künburgů. Dnes však není místem běžných prohlídek. Podle historických materiálů byla od 50. let 20. století zazděná, a její návštěva proto není při běžné cestě do Tovačova samozřejmostí.
Samotný kostel přesto nabízí pozoruhodný výlet do historie. Je výraznou pozdně barokní dominantou města a spolu s farou a nedalekým zámkem tvoří ucelený historický celek. Kdo se vydá do Tovačova za památkami, najde v okolí také hřbitovní kostel svatého Jiří nebo kapli svatého Jáchyma a svaté Anny.
Na místě gotického předchůdce
Historie zdejšího chrámu sahá mnohem dál než k dnešní stavbě. Starší gotický kostel je v písemných pramenech připomínán nejpozději roku 1359. Postupem času však přestal vyhovovat stavebním stavem i velikostí, a proto byl v roce 1786 zbořen.
Nový kostel začal vyrůstat ještě na sklonku 18. století. Základy byly podle místních historických údajů vykopány už v roce 1786, vlastní stavba probíhala v následujících letech a bohoslužby se v novém chrámu konaly po jeho posvěcení v listopadu 1793. Dokončení věže přišlo o něco později, v roce 1795. Na stavbě se podílel stavitel František Schwarz, po jeho smrti práci převzal kroměřížský stavitel Jan Herburger.
Jednolodní barokní kostel dnes doplňuje hlavní věž vysoká přibližně 47,3 metru a menší sanktusová věž. V hlavní věži jsou zavěšeny čtyři zvony. Stavba tak působí jako přirozený orientační bod nejen pro centrum Tovačova, ale i pro návštěvníka, který do města přijíždí poprvé.
Interiér, který spojuje několik staletí
Uvnitř čeká návštěvníka bohatá výzdoba, v níž se potkává barokní umění s památkami převzatými ze staršího kostela. Hlavní oltář zdobí obraz svatého Václava, doplňují jej boční oltáře, kazatelna a sochařská výzdoba. Oltářní obrazy jsou spojovány s vídeňským malířem Dominikem Kindermannem, menší obrazy s Ferdinandem Lichtem a sochy s brněnským sochařem Ondřejem Schweiglem.
Cenným detailem je barokní zpovědnice z roku 1777. Zhotovil ji vyškovský stolař Kristián Richtr a do nového kostela byla začleněna jako připomínka původního vybavení. Podobný příběh mají varhany na kůru. Pocházejí z roku 1704 a původně sloužily ve starším gotickém chrámu. Ne všechno, co návštěvník v dnešním kostele vidí, tedy vzniklo až s jeho barokní novostavbou.
V předsíni se nachází kaple svatého Jana Sarkandera, vybudovaná v roce 1949. Uloženy jsou v ní relikvie tohoto světce. V kostele se připomínají také relikvie svatého Václava, svatého Konstantina a svatého Jana Nepomuckého.
Madona, kterou dnes nemusí být možné spatřit
K nejzajímavějším uměleckým památkám spojeným s Tovačovem patří dřevěná Tovačovská Madona, patrně ze 14. století. Kvůli ochraně byla podle dostupných údajů předána do depozitáře olomouckého arcibiskupství. Její aktuální umístění ani možnost veřejného vystavení proto nelze při návštěvě kostela předpokládat; zájemci by si tuto informaci měli předem ověřit u farnosti nebo Arcibiskupství olomouckého.
Jak kostel navštívit
Farní kostel svatého Václava náleží Římskokatolické farnosti Tovačov, která spadá do děkanátu Přerov. Běžná turistická otevírací doba ani pravidelné prohlídky krypty nejsou potvrzené. Nejbezpečnější možností je přijít v době bohoslužby, při kulturní akci nebo v rámci organizovaného programu, například Noci kostelů. Aktuální časy bohoslužeb se mohou měnit podle období, proto je vhodné ověřit je před cestou u farnosti.
Kostel stojí v blízkosti autobusového nádraží, takže se k němu lze pohodlně vydat i veřejnou dopravou. Návštěva chrámu může být zároveň začátkem procházky historickým Tovačovem: od kostela je možné pokračovat k zámku, faře a dalším sakrálním památkám. Právě v tomto propojení architektury, šlechtické historie a živého farního místa spočívá jeho největší kouzlo.