Jen málokde se na tak malém prostoru potkává tolik vrstev českých dějin jako v Třebíči. Zámek nad řekou Jihlavou není původně šlechtickým sídlem, ale bývalým benediktinským klášterem. Jeho pozdější přestavba dala vzniknout valdštejnskému zámku a dnes v jeho prostorách sídlí Muzeum Vysočiny Třebíč. Bezprostředně sousedí s bazilikou sv. Prokopa, takže návštěva nabízí nejen prohlídku expozic, ale i pozoruhodnou cestu proměnami města.
Klášter, který se proměnil v zámek
První klášter byl podle regionálních pramenů budován v letech 1101 až 1104. Ve 13. století získal kamennou podobu a postupně se stal významným duchovním i stavebním centrem. Areál, založený na výrazném místě nad řekou, prošel v dalších staletích řadou proměn. Část někdejších klášterních budov byla v 16. století přestavěna na renesanční sídlo spojené s Valdštejny.
Na zámku je proto zajímavá už samotná architektura. Návštěvník nevstupuje do neutrální výstavní budovy, ale do prostoru, jehož podoba připomíná různé kapitoly minulosti. Klášterní původ, zámecké úpravy i moderní muzejní instalace zde tvoří jeden celek. K areálu patří také předzámčí, zámecká ledovna, severní příkop a bylinková zahrádka.
Čtyři pohledy na Vysočinu
Muzeum Vysočiny Třebíč staví na pestré nabídce stálých expozic. Svět neživé přírody představuje geologické bohatství regionu. Minerály, horniny a vltavíny doplňují kolekce pegmatitů, nerostů tropických zvětralin a křemenných žil. Expozice připomíná, že Vysočina není zajímavá jen svou krajinou a historickými městy, ale také tím, co se ukrývá pod povrchem.
Svět portálů a bran propojuje dějiny benediktinského a kapucínského řádu s architekturou kláštera a Třebíče. Nejde tedy pouze o přehlídku stavebních prvků. Expozice pomáhá číst město jako prostor, v němž se po staletí setkávaly duchovní instituce, řemesla, obyvatelé i stavební tradice.
Na šlechtické prostředí se zaměřují Valdštejnové na Třebíči. Zpřístupněné interiéry, mezi nimi dětský pokoj a knihovna, přibližují každodennost někdejších obyvatel zámku. Pozornost může upoutat také ukázka muzejní sbírky dýmek. Čtvrtá expozice, Lidé. Místa. Osudy., rozšiřuje pohled za hranice samotné budovy. Vypráví příběhy obyvatel, míst a proměn Vysočiny napříč staletími.
Bazilika jako součást širšího příběhu
Zámek těsně sousedí s bazilikou sv. Prokopa, jednou z nejvýznamnějších románsko-gotických památek v Česku. Bazilika vznikla jako součást benediktinského kláštera na počátku 13. století a dodnes zásadně ovlivňuje podobu celého areálu. Společná návštěva zámku a baziliky tak umožňuje porovnat muzejně upravené prostory s působivou sakrální stavbou.
Třebíčský areál je zároveň součástí širšího příběhu, který se dotýká světového dědictví UNESCO. Samostatně není na seznamu zapsán celý zámek. Od roku 2003 je chráněn celek tvořený židovskou čtvrtí, židovským hřbitovem a bazilikou sv. Prokopa. Právě jejich blízkost připomíná dlouhé soužití a vzájemné ovlivňování židovské a křesťanské kultury ve městě.
Tip na procházku historickou Třebíčí
Areál zámku je volně přístupný, zatímco vstup do muzejních expozic, baziliky a interaktivní expozice Cesty časem je zpoplatněn. Prohlídku lze naplánovat podle zájmu: někdo začne u minerálů, jiný dá přednost valdštejnským pokojům nebo klášterní historii. Praktické údaje, včetně aktuální otevírací doby a případných omezení, je vhodné před návštěvou ověřit u muzea.
Oficiální adresa zámku a muzea je Zámek 1, Třebíč. Nejlepší zážitek však nevzniká pouze uvnitř expozic. Vyplatí se projít také okolí baziliky, předzámčí a další části areálu a poté pokračovat do židovské čtvrti. Třebíč tak během jediného dne nabídne geologii, klášterní dědictví, šlechtické bydlení i příběhy města, které se po staletí utvářelo na obou stranách kulturního a náboženského dialogu.