Na Třenické hoře stojí rozhledna, která původně nebyla rozhlednou. Vznikla úpravou stožáru mobilního operátora a návštěvníci k vyhlídkové plošině vystoupají po 108 schodech. Ochoz se nachází ve výšce 20 metrů, samotný stožár měří třicet metrů a stavba byla otevřena v roce 2007. Z technického zařízení se tak stal výrazný bod v krajině i cíl výletu západně od Cerhovic.
Výhled z východního svahu Třenické hory
Rozhledna leží na východním svahu vrchu v nadmořské výšce přibližně 501 metrů. Za dobré viditelnosti odtud lze sledovat široký pás krajiny: Hořovickou brázdu, Český kras, Holý vrch, Cukrák, Plešivec i centrální Brdy s vrcholy Brda, Tok a Jordán. Výhled není zajímavý jen množstvím pojmenovaných kopců. Dobře ukazuje také přechod mezi otevřenou krajinou, lesnatými hřebeny a zvlněným reliéfem jihozápadní části středních Čech.
Rozhledna bývá podle informací městyse přístupná volně po celý rok. Je však třeba počítat s tím, že za nevhodného počasí může být uzavřena. Provozní řád vyžaduje pevnou a neklouzavou obuv, zakazuje vstup za šera a tmy a na ochoz smí současně nejvýše patnáct lidí. Děti do dvanácti let mohou nahoru pouze v doprovodu dospělého. Psi ani další domácí zvířata na rozhlednu nesmějí.
Stopa prvohor v bývalém lomu
Největší hodnotu výletu ale nemusí mít samotný výhled. V prostoru Třenic se nachází bývalý, částečně zavezený lom, jehož zbylé stěny odhalují horniny takzvaného třenického souvrství. Geologická lokalita dokumentuje spodní ordovik pražské pánve, tedy období prvohor, kdy měla zdejší krajina úplně jinou podobu než dnes.
Ve stěnách se objevují především šedozelené a červenohnědé arkózy. Jde o hrubozrnné usazené horniny, jejichž materiál obsahuje hlavně křemen, přeměněné živce, úlomky vulkanitů a zrna rozložených vulkanických skel. Pro běžného návštěvníka může být zajímavé už samotné střídání barev a deskovité až lavicovité odlučnosti hornin. Pro geologa je odkryv cenným dokladem vývoje Barrandienu a spodních vrstev ordoviku.
Lom leží přibližně 200 metrů západně od Třenic. Přístup k němu vede nejprve zástavbou a potom po nezpevněné cestě. Nejde o vybavený návštěvnický areál, proto je namístě opatrnost u lomových stěn a respektování případných zákazů vstupu. Horniny není potřeba odlamovat ani odnášet – jejich význam lze dobře pochopit i při pozorném pozorování odkryvu.
Z Třenic do Kařezu jako terénní učebnice
Původně popsaná geologicko-přírodovědná trasa spojuje Třenice s Kařezem a počítá s několika zastaveními v krajině. Její uváděná délka je přibližně devět kilometrů, převýšení 460 metrů a doba chůze kolem čtyř hodin. Tyto údaje je ale vhodné chápat jako parametry zamýšlené či konkrétně připravené exkurze, nikoli jako potvrzení trvale vyznačené turistické trasy.
Hlavní předností výletu je proměnlivost témat. Na začátku čeká krátká cesta k bývalému lomu a geologický pohled do nitra kopce, poté výstup k rozhledně a nakonec pokračování krajinou směrem ke Kařezu. Původní koncepce počítala také s přírodovědnými zastávkami a studánkou u Cerhovic. Výlet tak může oslovit nejen milovníky vyhlídek, ale i ty, kteří chtějí při chůzi pochopit, proč má zdejší krajina právě takový tvar.
Prakticky před cestou
Třenice jsou osadou, respektive částí městyse Cerhovice, nikoli samostatnou obcí. K rozhledně se dá přijet autem z dálnice D5 přes exit 41 do Cerhovic a dále do Třenic. Nejbližší železniční stanice Cerhovice je podle údajů městyse vzdálena od rozhledny přibližně 2,5 kilometru pěšky.
Trasa není vhodná pro kočárky. Kvůli převýšení, lesním úsekům, nezpevněným cestám a návaznosti na bývalý lom se hodí pevná turistická obuv. Před odchodem je rozumné ověřit aktuální stav přístupu k rozhledně a zvolit den s příznivým počasím. Třenická hora pak nabídne v jediném výletu výhledovou stavbu, krajinu po těžbě i názornou ukázku hornin, které vznikly v dávném ordoviku.