Jen málokteré muzeum dokáže v jednom komorním prostoru propojit domácí vánoční tradici, světovou ekonomii, šlechtické bydlení a dějiny místních podniků. Pobočka Muzea Vysočiny Jihlava v Třešti to nabízí v Schumpeterově domě, budově spojené s rodinou ekonoma Josefa Aloise Schumpetera.
Návštěva proto není jen zastávkou za betlémy. Je také dobrým začátkem pro poznávání samotné Třeště – města s historickým jádrem, židovskou čtvrtí, synagogou, kostely i dalšími místy připomínajícími zdejší minulost.
Betlémy, které vyprávějí o celém městě
Třešťské betlemářství se začalo rozvíjet už v 18. století. Ovlivnily je papírové betlémy z Třebíče i dřevěná tvorba z Jihlavy a postupně se z něj stala výrazná místní tradice. Na počátku 19. století se výrobě věnovali například soukeníci, později také truhláři, ševci a krejčí.
Muzejní expozice sleduje vývoj od nejstarších papírových betlémů přes řezbářskou tvorbu 19. a 20. století až k současným autorům. Třešťské betlémy přitom nebývají malé dekorace na polici. Některé mají až kolem pěti set figurek a mohou se rozprostírat do délky přibližně sedmi metrů. Vedle biblických scén v nich často najdeme také místní domy, krajinu a obyvatele.
Za pozornost stojí pohyblivý betlém Adolfa Bumbálka, který jeho autor podle regionálních materiálů celý sám vyřezal. Za prvního třešťského betlémáře bývá označován truhlář Matěj Suchý. Tradice navíc pokračuje: v červenci se ve městě koná řezbářský festival Dřevořezání, při němž vznikají další figurky do společného betléma.
Od domácí tradice k Betlémské cestě
Betlémy nejsou v Třešti pouze muzejním exponátem. Od 26. prosince do 2. února se otevírají také v domácnostech místních tvůrců. Návštěvníci tak mohou porovnat muzejní sbírky s betlémy, které vznikají a žijí přímo v rodinách.
V okolí Třešťského potoka připomíná zdejší betlemářství také nadživotní zobrazení svaté rodiny. Pokud přijedete mimo zimní období, zůstává možnost navštívit betlemářskou expozici v Schumpeterově domě během návštěvní sezony muzea. Nejde však o atrakci otevřenou bez omezení po celý rok – mimo běžnou otevírací dobu je potřeba předchozí domluva.
Schumpeterův dům připomíná ekonoma i jeho kořeny
Druhou výraznou vrstvou muzea je rod Schumpeterů. Josef Alois Schumpeter patřil k významným ekonomům 20. století, působil také jako rakouský ministr financí a stal se čestným profesorem Harvardovy univerzity. S Třeští ho spojuje rodový původ i rodinná hrobka na místním hřbitově.
Nová expozice věnovaná Schumpeterovi se nesoustředí jen na jeho odborné dílo. Přibližuje ho také jako člověka – jeho životní styl, vztahy a vazbu k Třešti. Právě díky tomu může být zajímavá i pro návštěvníky, kteří se běžně o ekonomii nezajímají.
Zámecký pokoj a průmysl, který zmizel
Další část muzea přenáší návštěvníka do prostředí třešťského zámku. Zámecký pokoj představuje mobiliář, který ze zámku pochází, a doplňuje tak obraz života někdejších majitelů panství.
Neméně důležitá je expozice Zaniklý třešťský průmysl. Připomíná dobu, kdy město nežilo jen řemesly a betlémy, ale také výrobou a podnikáním. Expozice ukazuje proměnu místní ekonomiky a připomíná podniky, které už dnes k Třešti neodmyslitelně nepatří.
Prakticky před návštěvou
Pobočka sídlí na adrese Schumpeterův dům, Rooseweltova 462/6 v Třešti. Otevírací doba se během roku mění; v části měsíců je muzeum přístupné v pravidelných časech, jindy pouze po předchozí telefonické domluvě. Aktuální podmínky je proto vhodné ověřit před cestou na telefonu +420 739 480 839.
Vstupné je podle aktuálních údajů 30 korun pro dospělé, 15 korun snížené a 75 korun za rodinné vstupné; děti do šesti let mají vstup zdarma. Muzeum lze spojit s procházkou po Třešti, návštěvou míst spojených s rodinou Schumpeterů nebo v zimě s Betlémskou cestou. V jediném domě tak získáte několik různých důvodů, proč se ve městě na Vysočině na chvíli zastavit.