Nejzajímavější na třešťských betlémech je, že nejsou pouze muzejním exponátem. V zimě se část místních domácností zapojuje do takzvané Betlémské cesty a zpřístupňuje své rodinné betlémy. Návštěvník tak neprochází jedinou výstavou, ale poznává tradici přímo v prostředí, kde se po generace uchovává a rozvíjí.
Třešťské betlémářství se zrodilo na počátku 19. století a trvá už více než dvě stě let. Zpočátku se na jeho podobě podíleli především soukeníci, kteří vytvářeli papírové figurky. Později se přidali truhláři a řezbáři. Za pravděpodobně prvního třešťského řezbáře bývá označován Matěj Suchý, žijící v letech 1820 až 1909. Vývoj místní tvorby ovlivnily třebíčské papírové betlémy i dřevěné betlémy z Jihlavy.
Betlém jako obraz Třeště a okolní krajiny
Typický třešťský betlém připomíná dioráma. Uprostřed se objevuje zbořeniště s místem narození, kolem něj se rozkládá město a volná krajina. Řezbáři ji vytvářejí z pařezů, kůry a mechu, nechávají ji stoupat k obzoru a uzavírají ji malovanou krajinou, které se říká „lončoft“.
Nejde přitom o anonymní kulisu. V betlémech se objevují skutečná místa a stavby z Třeště, například zámek, kostely, hotel Krebs nebo stará lékárna. Figurky mohou zachycovat také známé osobnosti. Vedle Tomáše Garrigua Masaryka, Václava Havla, Karla IV. nebo Jana Amose Komenského se v nich objevují Josef Lada, Ester Ledecká či Martina Sáblíková. Betlém se tak stává zvláštní kronikou města i doby, ve které vzniká.
Co uvidíte v Schumpeterově domě
Hlavním celoročním návštěvnickým místem je Schumpeterův dům v Rooseweltově ulici. Sídlí zde pobočka Muzea Vysočiny Jihlava, turistické informační centrum a několik expozic spojených s historií Třeště.
Muzejní expozice třešťského betlémářství představuje čtyři velké a dva skříňkové betlémy. Sbírka zachycuje vývoj od nejstarších papírových děl s ručně malovanými figurkami přes práce lidových řezbářů z 19. a 20. století až po současnou tvorbu. K pozoruhodným exponátům patří velký dřevěný betlém s výraznou hornatou krajinou, autorský betlém Jana Stránského nebo současná práce Jana Bukvaje. Zaujmout může i miniaturní stolní betlém Petronily Krechlerové a nebarvený skříňkový betlém Jana Krechlera.
V přízemí domu má vlastní stálou expozici také Spolek přátel betlémů. Další výstava českých betlémů se nachází v galerii v budově školy na náměstí T. G. Masaryka. Při návštěvě Třeště je proto možné porovnat různé přístupy k betlémářství na několika místech v centru.
Betlémská cesta vede do otevřených domácností
Od 26. prosince do 2. února, tedy od svátku svatého Štěpána do Hromnic, se tradičně koná Betlémská cesta. Od roku 2005 propojuje domácnosti a instituce, které návštěvníkům ukazují vlastní betlémy. Do aktuálního ročníku se podle turistických informací zapojuje přibližně dvě desítky míst.
Domy zařazené do okruhu poznáte podle zelené cedulky. Otočený terčík upozorňuje, že je právě zavřeno. Nejde o jednu souvislou trasu s jednotnou otevírací dobou, ale o soubor jednotlivých zastavení. Proto je dobré před cestou ověřit aktuální seznam zapojených domácností a jejich dostupnost v turistickém informačním centru. Odměnou je setkání s konkrétními rodinnými betlémy, které mohou mít velmi osobitý styl, rozsah i příběh.
Tradice, která vzniká i dnes
Třešťské betlémářství není uzavřenou kapitolou. Každé léto se při akci Dřevořezání scházejí řezbáři a vytvářejí nové figurky do společného betléma. Pravidelně se zde tato řezbářská slavnost koná od roku 2002. Poslední doložený ročník proběhl 5. a 6. července 2026.
Společný nebarvený betlém měl podle údajů z roku 2022 přes 1300 figurek a staveb. Jeho podoba se postupně mění právě díky příspěvkům vznikajícím při Dřevořezání. Zimní návštěva expozic tak může být zajímavým doplněním k letnímu pohledu na to, jak nové části betlémů vznikají.
Třešťské betlémářství bylo v roce 2015 zapsáno na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Do města se vyplatí vyrazit zejména v adventním a vánočním období, kdy je tradice nejvíce přítomná v ulicích i domácnostech. Otevírací doba muzea i seznam míst na Betlémské cestě se však mohou měnit, a před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální informace u Muzea Vysočiny nebo TIC Třešť.