Na první pohled působí zámek Třešť jako reprezentativní sídlo z 19. století. Jeho dnešní novorenesanční vzhled skutečně vznikal při přestavbě kolem roku 1860, samotný příběh areálu je však mnohem starší. V místě dnešního zámku stávala tvrz doložená už v roce 1513 a postupně se proměnila v rozsáhlé šlechtické sídlo s arkádovým dvorem a nárožními věžemi.
Od tvrze k novorenesančnímu sídlu
Tvrz nechal vybudovat Václav Vencelík z Vrchovišť. Ve druhé polovině 16. století následovala přestavba na renesanční čtyřkřídlý zámek, spojovaná s Kryštofem Vencelíkem. Na realizaci se podílel italský stavitel Mořic Grimm, jehož práce vtiskla sídlu podobu odpovídající tehdejším představám o pohodlném a reprezentativním šlechtickém bydlení.
Stavba ale nezůstala uzavřená v jediné historické epoše. Po pobělohorských konfiskacích roku 1626 přešla do rukou rakouské šlechty a v majetku rakouských rodů zůstala až do roku 1945. Výrazné barokní úpravy proběhly v roce 1714, zatímco další přestavba za Wenzel-Sternbachů přinesla historizující, novorenesanční výraz, který návštěvník vnímá dnes.
Právě vrstvení různých stavebních období patří k hlavním hodnotám zámku. Ve spodním traktu a podsklepení se objevují gotické prvky, první podlaží souvisí s renesanční přestavbou a obytné části nesou barokní zásahy. Předzámčí navíc zdobí dvojice barokních plastik římských vojínů na pilířích vstupní brány.
Park, který stojí za samostatnou procházku
Zámecký areál nekončí u fasády. Obklopuje jej rozsáhlý přírodně krajinářský park, jehož rozloha se podle způsobu vymezení uvádí přibližně mezi 15 a 16 hektary. Jeho dnešní charakter se formoval hlavně v 19. století, kdy starší renesanční a barokní zahrada postupně získávala podobu krajinářského parku.
Procházka vede mezi starými dřevinami, dubovým hájem, lesoparkem a dubovou alejí. Nechybí rybníky, drobné vodní prvky ani obora. Výrazným připomenutím přírodních a geologických dějin je Geopark Třešť, kde jsou vystaveny desítky hornin z různých částí České republiky. Některé z nich vznikly podle údajů provozovatele až před 600 miliony let.
Klidnější tempo nabízí také přibližně kilometrová Stezka Lesní mysli. Pět zastavení vybízí k vnímání okolí různými smysly a trasa začíná v dubové aleji. Jedno ze stanovišť se nachází u rybníka, poblíž stojí také dub starý více než 300 let. Park tak může být cílem i pro ty, kdo se o dějiny architektury zajímají méně než o krajinu a pomalé putování.
Zámek spojený s Franzem Kafkou
Třešťský zámek má také literární stopu. Franz Kafka pobýval v Třešti u svého strýce Siegfrieda Löwyho, zámek znal a dochovaly se dvě pohlednice, které odtud poslal rodině. Někdy se objevuje domněnka, že právě místní sídlo mohlo inspirovat jeho román Zámek. Takové spojení však literární badatelé nepotvrdili ani nevyvrátili, a je proto přesnější mluvit o zajímavé hypotéze než o jistém faktu.
Současný provoz na Kafkovu přítomnost navazuje tematicky. V hotelových prostorách se objevují jeho ilustrace, logo pracuje s motivem rukopisu a v objektu je také salonek Franze Kafky. V barokním salonku se dochovala část původní barokní výzdoby stropu.
Historická památka s novým využitím
Zámek získala tehdejší Československá akademie věd v roce 1984. Od 80. let sloužil jako místo konferencí a vědeckých setkání. Po rozsáhlé rekonstrukci, která trvala přibližně dva a půl roku, se znovu otevřel 10. května 2022. Obnova zahrnula interiéry, technické rozvody, zahradu, rybník i část parku a podle Akademie věd si vyžádala téměř čtvrt miliardy korun.
Dnes funguje jako hotelové a konferenční centrum Akademie věd ČR. Nabízí ubytování, gastronomii, wellness, svatby i prostory pro odborná setkání. Nejde tedy o klasický státní zámek s pravidelnými komentovanými prohlídkami interiérů. Veřejnosti je přístupný především park, jehož režim a případné možnosti návštěvy je vhodné před cestou ověřit u provozovatele. Praktickou zastávkou může být také restaurace Franze Kafky, určená hotelovým i neubytovaným hostům, pokud její provoz neovlivňuje soukromá akce.
Třešťský zámek se nachází asi 15 kilometrů od Telče a 19 kilometrů od Jihlavy. Výlet lze spojit s prohlídkou městské památkové zóny, židovské čtvrti, expozice třešťských betlémů nebo rodného domu ekonoma Josefa Aloise Schumpetera. Zámek tak nejlépe funguje jako součást širšího poznávání Třeště: od šlechtické architektury přes Kafkovu stopu až po krajinu a místní tradice.