Velký sál, monumentální schodiště, výjevy z antické mytologie a zahrada založená podle šternberské hvězdy. Trojský zámek v Praze-Troji není jen další barokní památkou v metropoli. Je výjimečným příkladem příměstské vily inspirované Itálií, která výrazně ovlivnila podobu barokní zámecké architektury v Čechách. Právě jeho příběh přiblíží komentovaná prohlídka v neděli 11. října 2026.
Římská vila na okraji Prahy
Stavba zámku začala roku 1679 z podnětu hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka. Návrh vytvořil francouzský architekt Jean Baptiste Mathey, který čerpal ze svých zkušeností z Itálie a z podoby římských příměstských vil. Trojský zámek proto nepůsobí jako uzavřená pevnost ani jako klasický hradní komplex. Byl koncipován především jako reprezentativní letní sídlo v krajině za městem.
Středem stavby je velký ústřední sál, k němuž se připojují chodby a řada salonů. Architektura měla návštěvníka nejen ubytovat, ale také ohromit. Na výzdobě se podíleli malíři Carpoforo Tencalla, Francesco Marchetti se synem Giovannim Francescem a bratři Abraham a Izák Godynové. Výsledkem je celek, v němž se propojuje prostor, malířství, sochařství a symbolický program.
Antické příběhy na schodišti i v interiéru
Jedním z nejpůsobivějších míst areálu je dvouramenné schodiště, které spojuje zámek se zahradou. Jeho sochařskou výzdobu vytvořili drážďanští sochaři Georg a Paul Hermannovi. Sousoší zachycují zápas Titánů s antickými bohy a návštěvník při sestupu do zahrady prochází působivou scénou plnou pohybu a napětí.
Antická mytologie nebyla v Troji použita pouze jako dekorace. Pomáhala vyjadřovat moc, řád a postavení stavebníka. Také hlavní sál nese výzdobu spojenou s apoteózou Habsburků. Podrobnější výklad těchto motivů může být součástí komentované prohlídky, kterou povede Dana Kratochvílová.
Zahrada jako promyšlené umělecké dílo
Neméně zajímavá je zahrada, založená na konci 17. století zahradním architektem Jiřím Seemanem. Je komponována ve francouzském barokním stylu, má dvě výškové úrovně a několik odlišně řešených částí. Najdeme v ní sochy, terakotové vázy, pergoly, kašny, bludiště, okrasné plochy i štěpnici s ovocným sadem.
Její kompozice vychází z osmicípé hvězdy v erbu Šternberků. Motiv osmičky se opakuje v jednotlivých zahradních schématech a připomíná, že zahrada byla navržena jako symbolický celek, nikoli jen jako místo pro odpočinek. V 19. století se proměnila v uvolněnější park, dnešní podobu však získala při rekonstrukci v 80. letech 20. století podle návrhu architekta Otakara Kuči.
Areál v minulosti zasáhly také dramatické události. Zahradu výrazně poškodila povodeň v roce 2002. V její severní části se dochovalo torzo prospektu s erby Václava Vojtěcha ze Šternberka a jeho manželky Kláry Bernardiny z Malzanu.
Prohlídka v Trojské kotlině
Výklad nabídne také širší pohled na okolí zámku. Původní areál zahrnoval hospodářské budovy, konírnu, oranžerii, vinici a kapli svaté Kláry. Historické území dnes souvisí s prostorem Botanické zahrady hlavního města Prahy a Zoo Praha, a zámek tak zůstává součástí výrazné krajiny Trojské kotliny.
Kdy a kde: Komentovaná prohlídka se uskuteční v neděli 11. října 2026 od 15:30 a potrvá přibližně hodinu a půl. Sraz je podle pořadatele u autobusové zastávky Zoo Praha–Troja, odkud je možné pokračovat k zámku na adrese U Trojského zámku 1/4, Praha 7.
Vstupné: Podle zveřejněných informací činí průvodcovné 200 korun pro dospělé a 150 korun pro studenty a důchodce. Samostatně se má hradit také vstup do zámku, uváděný ve výši 200 korun pro dospělé a 90 korun pro studenty a důchodce. Protože se ceny a organizační podmínky mohou změnit, je vhodné údaje před návštěvou ověřit u pořadatele nebo Galerie hlavního města Prahy, která Trojský zámek spravuje.
Po skončení prohlídky lze pokračovat samostatnou procházkou zahradou. Podle zveřejněných turistických informací bývá v říjnu o víkendech otevřena do 19 hodin a vstup do ní je zdarma. Říjnové odpoledne tak může nabídnout nejen poznání jedné z nejpozoruhodnějších pražských památek, ale i klidné zakončení v zahradě uprostřed Trojské kotliny.