Tvrz Malešov bývá spojována s husitskými válkami, její příběh je však o něco složitější. V roce 1421 ji skutečně oblehlo husitské vojsko a 19. listopadu se tvrz vzdala. O tři roky později, 7. června 1424, se v okolí odehrála známá bitva Jana Žižky proti Pražanům. Nešlo tedy o tutéž událost: obléhání se týkalo samotné tvrze, zatímco pozdější střet se odehrál v širší krajině Malešova.
Od mohutné věže k panskému sídlu
Počátky Malešova sahají nejpozději do první poloviny 14. století. Nejstarší písemná zmínka spojovaná s místem pochází z roku 1303 a zdejší sídlo je roku 1359 označováno jako hrad, později jako tvrz. Stavebně-historické poznatky předpokládají, že jádrem areálu byla mohutná čtyřpatrová obdélná věž. Chráníval ji příkop vytesaný do skály a soustava parkánů.
Ve druhé polovině 14. století přešel Malešov do rukou Ruthardovců, bohaté kutnohorské měšťanské rodiny. Od roku 1403 se její členové psali s přídomkem z Malešova. Už samotná existence takto opevněného sídla ukazuje, že Malešov nebyl bezvýznamným bodem v krajině, ale místem s majetkovým i strategickým významem.
V roce 1421 tvrz zasáhly válečné události a po roce 1472 ji znovu oblehlo královské vojsko, které se snažilo vytlačit uherské posádky z některých českých hradů a tvrzí. Válečná minulost tak není jen vzdálenou kulisou, ale jednou z vrstev, které dávají místu jeho charakter.
Stopy několika stavebních období
Malešovská tvrz není památkou jediného slohu. Na konci 15. a v 16. století byly upravovány interiéry věže, přibyly klenby, renesanční okenní ostění a nová fasáda. Severně od věže vznikla obytná budova s hospodářským zázemím a průjezdem do nádvoří.
V 16. století se panství rozvíjelo jako hospodářský celek. Připomínají se zde pivovar, obora, chmelnice i sady. Roku 1580 připadlo panství císaři poté, co byl Jiřík Voděradský z Hrušova odsouzen za lichvářství. Později, po roce 1666, získali Malešov Šporkové a tvrz proměnili v hospodářské a správní centrum panství.
Část původního příkopu byla překlenuta a využita jako sklepy. Věž dostala novou funkci sýpky a barokní střechu s lucernou. Poslední výrazná úprava areálu přišla v letech 1824 až 1827, kdy byly budovy hospodářského dvora sjednoceny v empírovém duchu. Právě tato rozmanitost proměn činí z Malešova zajímavý doklad toho, jak se historická sídla přizpůsobovala novým potřebám.
Co se dochovalo do dnešních dnů
Z původního středověkého areálu zůstala především velká věž, část parkánu, zbytek jedné okrouhlé věže a obvodové zdivo. Opevnění ani šíjový příkop se nedochovaly v úplnosti, jejich stopy však pomáhají představit si někdejší podobu sídla. Při pohledu na areál lze sledovat, jak se obranná tvrz postupně měnila v pohodlnější rezidenci a následně v provozní centrum panství.
Od poloviny 19. století začala tvrz chátrat. Hlavní věž sloužila jako sýpka až do roku 1980. Roku 1985 objekt převzal místní národní výbor a od začátku 21. století se s Malešovem pojí snaha o jeho obnovu a nové využití.
Obnova, která vrací místu smysl
Dnešní projekt počítá s citlivou rekonstrukcí a s připomenutím vrcholně gotické podoby i pozdějších přestaveb. Záměrem není setřít stopy jednotlivých období, ale naopak je představit jako součást jednoho dlouhého příběhu. Do budoucna se počítá s historickou expozicí, využitím hospodářských objektů, kulturními akcemi a aktivitami spojenými s oživováním středověkého života.
Tvrz je soukromě obnovovaný areál, nikoli běžně přístupný státní hrad s trvalou návštěvní dobou. Možnost prohlídky nebo konání akcí se proto může měnit a před cestou je vhodné ověřit aktuální informace. I bez dlouhé návštěvy však Malešov stojí za pozornost: leží přímo v městysi, připomíná dramatické dějiny Kutnohorska a nabízí názorný pohled na proměny českého panského sídla. Celé území je navíc vedeno jako místo s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů, takže minulost tu nezůstává jen v dochovaných zdech, ale může se skrývat i pod povrchem.