Hrad na ostrohu nad Vrchlicí
Sion nevyniká dochovanými vysokými zdmi ani rozsáhlými paláci. Jeho působivost spočívá především v příběhu a v krajině, která dodnes pomáhá představit si, proč si Jan Roháč z Dubé vybral právě toto místo. Hrad stojí na skalnatém ostrohu nad říčkou Vrchlicí, nedaleko Chlístovic na Kutnohorsku.
Vznikl pravděpodobně v letech 1426 až 1427, tedy v neklidné době po vrcholu husitských válek. Zakladatelem a držitelem byl husitský hejtman Jan Roháč z Dubé. Podle obecního historického výkladu nebyl Sion jen jeho sídlem, ale také správním centrem panství, k němuž patřily například Chlístovice, Chroustkov, Všesoky, Miletice a Újezd.
Podoba hradu dnes není zcela jasná. Nedochovalo se jeho dobové vyobrazení ani podrobný popis. Archeologové však odhalili hradní jádro, předhradí, pozůstatky paláce, kuchyně a dalších staveb. Obranný systém doplňovaly příkopy a trojité valy.
Poslední zápas husitského hejtmana
Jan Roháč z Dubé patřil k těm husitským předákům, kteří se po bitvě u Lipan v roce 1434 nesmířili s návratem krále Zikmunda Lucemburského. Zatímco část někdejších spojenců přijala politický smír, Roháč pokračoval v odporu. Sion se tak stal jedním z posledních center husitské opozice.
Královské vojsko hrad obléhalo v roce 1437 několik měsíců. Nešlo přitom pouze o útok na samotné opevnění. V okolí vznikla soustava zemních fortifikací, palebných postavení a obléhací tábor, jehož stopy se dochovaly severně i jižně od hradu. Právě díky nim je Sion cenný také jako místo, kde lze v terénu sledovat průběh středověkého obléhání.
Hrad nakonec padl a Jan Roháč z Dubé byl zajat. V témže roce byl v Praze popraven; Vojenský historický ústav uvádí datum 9. září 1437. Sion už poté nebyl obnoven a postupně se proměnil ve zříceninu.
Co odhalil archeologický výzkum
Význam lokality přesahuje několik dochovaných zbytků zdiva. Zjišťovací výzkum začal v roce 1961 pod vedením Evy Janské a systematický odkryv hradního jádra pokračoval v letech 1962 až 1964. Archeologové díky němu mohli lépe určit uspořádání hradu i charakter jeho opevnění.
Výzkum zároveň korigoval starší představy o předhradních valech. Dříve se uvažovalo, že mohou být pozůstatkem staršího slovanského hradiště. Podle archeologických zjištění však pravděpodobně souvisejí s husitským opevněním. Návštěvník tak v krajině nevidí jen pozůstatky dávno zaniklého sídla, ale také důmyslně rozmístěné prvky vojenského konfliktu.
Pamětní deska v krajině
Pod hradním jádrem se nachází rozměrná pamětní deska s reliéfem Jana Roháče z Dubé. Vytvořil ji sochař Jan Vávra v jubilejním roce 1937. Na místo byla podle regionálního historického výkladu osazena tajně během německé okupace. Připomíná nejen konkrétního velitele, ale i širší příběh zápasu o podobu českého království v patnáctém století.
Právě propojení archeologických stop, paměti místa a okolní přírody dává Sionu zvláštní atmosféru. Zřícenina nepůsobí jako izolovaná památka, kterou si člověk prohlédne během několika minut. Je rozptýlena v terénu a její jednotlivé části je třeba postupně hledat mezi valy, příkopy a nerovnostmi ostrohu.
Výlet po stopách husitských hejtmanů
Nejvhodnějším výchozím místem pro návštěvu jsou Chlístovice. Sion je součástí naučné stezky Cestou husitských hejtmanů, která propojuje Chlístovice, hrad a další místa směrem k Malešovu. Výlet lze spojit také s návštěvou kostela svatého Ondřeje a s procházkou krajinou podél Vrchlice.
Lokalita je volně přístupná, nemá vlastní návštěvnické centrum ani stálý návštěvní program. Je však třeba počítat s přírodní cestou, příkopy, valy a nezajištěnými archeologickými relikty. Historické rekonstrukce dobývání Sionu se zde v minulosti konaly, jejich aktuální termíny je ale nutné ověřit předem. Největší hodnotou místa zůstává samotná krajina, v níž se příběh posledního odporu Jana Roháče z Dubé odehrál.