Na první pohled může jít jen o skalní stěnu u cesty. Odkryv známý jako Lom u bunkru je však pozoruhodným geologickým profilem, v němž se setkávají horniny různých geologických období. Výlet sem lze navíc spojit s návštěvou předválečného opevnění v prostoru Odolova, kde se dochovaly lehké objekty vzoru 37 i rekonstruovaný pěchotní srub T-S 26.
Skalní stěna jako geologická učebnice
Odkryv se nachází za bývalým hornickým učilištěm a vznikl v prostoru, který souvisel se staveništěm bunkru. Stěna je přibližně 40 metrů dlouhá a místy dosahuje výšky až 17 metrů. Díky tomu je tu dobře vidět geologický kontakt, který by v běžné krajině zůstal skrytý pod půdou a vegetací.
Na jedné straně se uplatňují horniny trutnovského souvrství permského stáří, na druhé pak mladší křídová souvrství, konkrétně perucko-korycanské a bělohorské. Permské horniny zde představují červenohnědé slepence až brekciovité slepence. Jejich valouny mohou mít velikost kolem deseti centimetrů. Převládá mezi nimi křemen, objevují se však také bazaltandezity, lydity a kvarcity.
Právě barevnost a rozdílný charakter hornin dělají z místa názornou zastávku i pro návštěvníky, kteří se geologii běžně nevěnují. Nejde pouze o pozůstatek těžby nebo stavební jámu, ale o odkrytý řez krajinou, na němž lze pozorovat stopy dávných geologických dějů. Česká geologická služba lokalitu označuje za významný studijní profil s regionálním významem a za geoturistickou zajímavost.
Kde lokalitu hledat
Při plánování výletu je dobré dát pozor na názvy. Lokalita se často spojuje s Malými Svatoňovicemi, protože leží přibližně 600 metrů severozápadně od jejich kostela. V evidenci České geologické služby je však jako obec i katastrální území uvedeno Velké Svatoňovice. Samotný název Lom u bunkru proto nemusí při hledání v mapách působit zcela jednoznačně.
Odkryv je podle dostupných údajů veřejně přístupný a autem lze dojet zhruba do vzdálenosti 250 metrů. Přesná poštovní adresa není uváděna, takže je praktičtější použít název lokality v mapových podkladech. Přístupnost je třeba chápat jako možnost dojít k místu, nikoli jako záruku bezbariérového terénu. U skalní stěny je namístě opatrnost a respekt k aktuálnímu stavu povrchu.
Od geologického odkryvu k obranné linii
Další část výletu může pokračovat směrem k Odolovu. Ten je částí obce Malé Svatoňovice a leží v prostoru Jestřebích hor, který měl před druhou světovou válkou význam pro československou obranu. Přes hřeben vedla vhodná přístupová trasa, a proto zde vznikla soustava těžkého i lehkého opevnění.
Obranný systém u Odolova tvořily tři pěchotní sruby a několik lehkých objektů vzoru 37, známých jako řopíky. Některé objekty jsou dnes patrné především zvenčí a jejich stav i možnosti návštěvy interiéru se mohou lišit. V okolí se uvádějí například objekty s evidenčními označeními F2/230/A-140, F2/229/A-160 nebo F3/52/A-160. Pro běžného návštěvníka je ale důležitější než samotné kódy skutečnost, že v krajině lze sledovat různé typy opevnění v jejich původním prostředí.
T-S 26 připomíná mobilizaci
Nejvýraznější vojenskou zastávkou je pěchotní srub T-S 26. Objekt spravuje Klub vojenské historie Odolov, který se zaměřuje na jeho rekonstrukci a připomínání podoby opevnění z období předválečné mobilizace. Návštěva tak doplňuje pohled na menší řopíky o představu, jak měl fungovat rozsáhlejší obranný objekt.
Muzeum mívá sezonní provoz, podle dostupných údajů především o vybraných víkendech od jara do podzimu. Režim se však může měnit, a před cestou je proto vhodné ověřit aktuální možnosti prohlídky u provozovatele. Totéž platí pro případný vstup do dalších objektů v okolí.
Trasa spojující Lom u bunkru s Odolovem nabízí během krátkého výletu dva odlišné pohledy na stejnou krajinu. Skalní odkryv ukazuje její geologickou minulost, zatímco bunkry a řopíky připomínají napjatou dobu, kdy se Jestřebí hory stávaly součástí obranných plánů republiky. Právě toto spojení činí z místa zajímavý cíl pro všechny, kdo chtějí poznávat české regiony nejen prostřednictvím vyhlídek, ale také hornin a příběhů ukrytých v terénu.