Jedna noc, jeden dům a pocit, že někdo poslouchá
V sobotu 10. října 2026 od 20:30 se na plátně kina Ponrepo objeví Ucho, psychologické drama Karla Kachyni podle scénáře, který napsali Kachyňa a Jan Procházka. Příběh se odehrává během jediné noci po návratu manželů Ludvíka a Anny z vládní recepce. Ludvík je ministerský náměstek, jeho žena se pohybuje ve světě mocenských vztahů a oba dobře vědí, že v takovém prostředí nemusí být nic takové, jak se zdá.
V jejich vile nejde elektřina ani telefon. Manželé mají dojem, že je někdo sleduje, a vzápětí objeví odposlouchávací zařízení. Z technického problému se tak stává existenciální hrozba. Dům, který by měl poskytovat bezpečí, se mění v prostor nejistoty a vzájemného podezírání. Film postupně odkrývá nejen strach z mocenského dohledu, ale také napětí uvnitř manželství, které dlouho držely pohromadě kompromisy a mlčení.
Trezorový film, který čekal na své diváky
Ucho vzniklo v Československu v roce 1969, tedy v době, kdy se po krátkém uvolnění poměrů začala veřejným životem znovu šířit kontrola a nejistota. Snímek byl dokončen, jeho kritický pohled na praktiky totalitního režimu mu však znemožnil běžné uvedení. K českým divákům se dostal až po pádu komunistického režimu, v roce 1990.
Právě proto se řadí mezi takzvané trezorové filmy. Procházka do scénáře promítl vlastní zkušenost se sledováním a odposloucháváním Státní bezpečností. Konkrétní historické narážky jsou ve filmu důležité, jeho účinek však nestojí jen na znalosti dobových souvislostí. Ucho především ukazuje, co s lidmi dělá život v prostředí, kde se soukromí může kdykoli změnit v důkaz proti nim.
Kachyňa, Procházka a silná herecká dvojice
Ústřední pár ztvárnili Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová. Jejich postavy spolu během noci procházejí směsí hádek, výčitek, obav i pokusů pochopit, co se vlastně děje. Film nestaví na velkých davových scénách ani na okázalých politických projevech. Napětí vzniká z detailů, nedořečených vět a otázky, zda lze věřit vlastnímu úsudku i člověku, který stojí nejblíž.
Na komorní atmosféře se výrazně podílí kamera Josefa Illíka a hudba Svatopluka Havelky. Neurčitá časová kulisa umožňuje vnímat příběh jako konkrétní obraz pozdně stalinistického a poválečného mocenského systému, zároveň ale i jako obecnější podobenství o autoritářské moci. Ucho patří k nejpůsobivějším dílům spolupráce Kachyni a Procházky a dodnes dokáže působit překvapivě současně.
Projekce v historickém prostoru Ponrepa
Pro uvedení Ucha je příznačné také samotné místo. Ponrepo je klubové kino Národního filmového archivu, které se zaměřuje na české i zahraniční filmové dědictví. Program doplňují tematické cykly, přednášky a projekce českých filmů s anglickými titulky. Kino sídlí v historicky cenném refektáři staroměstského Konviktu, jehož kulturní minulost sahá do 18. a 19. století. V někdejším Konviktském sále koncertoval Ludwig van Beethoven a v roce 1840 se zde konal první český bál.
Promítání 10. října proběhne ve formátu DCP s anglickými titulky a je označeno jako English Friendly. Návštěva tak může být zajímavá nejen pro pravidelné návštěvníky filmových klubů, ale i pro ty, kdo chtějí českou klasiku poznat v prostředí, které s filmovou historií přímo souvisí.
Praktické informace
Film Ucho se promítá v sobotu 10. října 2026 od 20:30 v kině Ponrepo na adrese Bartolomějská 11, Praha 1. Projekce má podle údajů Národního filmového archivu délku 95 minut. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální program a dostupnost vstupenek, protože provozní informace se mohou změnit.
Do kina je možné vstoupit bezbariérově přes dvůr po zazvonění u hlavního vchodu; pracovník kina návštěvníka doprovodí. Ponrepo má také indukční smyčku pro uživatele sluchadel a umožňuje vstup s vodicími i dalšími dobře vychovanými psy. Součástí objektu je malá kavárna, která může návštěvu projekce doplnit o chvíli klidnějšího posezení před filmem nebo po něm.