Na první pohled zaujme hlavně zřícenina Rokštejna, která stojí na skalnatém ostrohu nad říčkou Brtnicí. Údolí kolem ní ale nabízí mnohem víc než jen působivou kulisu středověkého hradu. Hlubší zářezy v krajině, meandry vodního toku, lesní porosty, louky a skalní výchozy vytvářejí pestrou krajinu, která je cenná přírodovědně i historicky.
Na úvod je důležité upřesnit název ochrany: Údolí Brtnice není národní přírodní památkou, ale přírodní rezervací. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 2001 a podle údajů AOPK zaujímá přibližně 66,9 hektaru. Sleduje dolní tok říčky Brtnice, která se později vlévá do Jihlavy.
Kaňonovité údolí s pestrou přírodou
Říčka se v některých úsecích zařezává do okolní krajiny výrazněji a vytváří místy téměř kaňonovitý ráz. Stezku doprovázejí svahy, skály a úseky, kde se přírodní charakter údolí mění podle orientace terénu i způsobu hospodaření. Právě tato rozmanitost je jedním z důvodů, proč má rezervace vysokou druhovou pestrost.
Ochrana se zaměřuje také na ohrožené druhy, především na teplomilný hmyz v xerotermních stanovištích. V území se podle podkladů vyskytují například vřetenuška ligrusová a modrásek černoskvrnný. Z dalších živočichů zde najdeme ouklejku pruhovanou, ještěrku živorodou, čolka horského, rosničku zelenou nebo vydru říční. Při procházce však není potřeba soustředit se na hledání jednotlivých druhů. Cennost údolí spočívá i v celkovém mozaikovitém charakteru krajiny, kde se střídají voda, skály, les a otevřené plochy.
Výrova skála a hrad na skalnatém ostrohu
K přírodním dominantám patří Výrova skála, vystupující ze svahů nad říčkou. Spolu s dalšími skalními výchozy připomíná, že zdejší údolí nevzniklo jen jako malebná kulisa, ale je výrazným geomorfologickým prvkem. Skály zároveň dodávají cestě proměnlivý charakter a otevírají zajímavé pohledy do zákrutů údolí.
Nejvýraznější historickou stopou je Rokštejn. Hrad byl vybudován na skalnaté kupě v ohybu Brtnice, tedy na místě, které nabízelo přirozenou ochranu i kontrolu nad okolní krajinou. Nejstarší doložené stavební části pocházejí ze 13. století, později areál prošel dalšími přestavbami a dostavbami ve 14. a 15. století.
Rokštejn přitom není jen romantickou zříceninou pro fotografii. Od roku 1981 na něm probíhá systematický archeologický výzkum a hrad patří k významným archeologickým nalezištím. Návštěvník tak prochází krajinou, v níž lze číst nejen přírodní vývoj, ale také proměny středověkého osídlení.
Pěšky z Brtnice k Rokštejnu
Nejčastějším způsobem, jak údolí poznat, je pěší výlet po modře značené turistické trase. Úsek mezi Brtnicí a oblastí Rokštejna měří podle zvolené varianty přibližně sedm až osm kilometrů. Trasa pokračuje podél Brtnice směrem k Rokštejnu a dále k Přímělkovu, takže si lze výlet naplánovat jako delší průchod údolím, případně zvolit vhodný výchozí a cílový bod.
Brtnice nabízí přirozený začátek výpravy, zatímco Přímělkov může být praktickým cílem díky železniční zastávce. Přístup je možný také od Komárovic nebo Panské Lhoty. Konkrétní spojení a stav turistických cest je vhodné před cestou ověřit, stejně jako případné uzavírky či stav lávek.
Stezka vede přírodním terénem. Nerovný povrch, lávky a některé náročnější úseky mohou být po dešti nebo při vyšším průtoku říčky obtížnější. Pevná obuv je proto samozřejmostí. V zimě může být údolí zajímavé také pro výlet na běžkách, ovšem sjízdnost závisí na aktuálních podmínkách.
Výlet, který vyžaduje ohleduplnost
Rokštejn nemá podobu běžně provozovaného hradu s trvalou návštěvní dobou. Případné komentované prohlídky nebo zpřístupnění věže bývají sezónní, a pokud je chcete navštívit, vyplatí se předem zjistit aktuální možnosti. Samotná zřícenina i okolní rezervace však stojí za návštěvu i bez organizovaného programu.
Údolí Brtnice je chráněné území, proto je třeba zůstávat na značených cestách, nepoškozovat skály ani vegetaci, nerušit živočichy a nerozdělávat oheň mimo povolená místa. Odměnou za ohleduplný přístup je výlet, který v jediném dni propojí živou říční krajinu, výrazné skalní scenérie a příběh hradu, jehož pozůstatky stále odhalují archeologové.