Hradní kořeny a barokní proměna
Úsovský zámek patří k místům, kde se historie neodehrává jen v popiscích vitrín. Nejstarší část areálu tvoří jeden z nejstarších hradů na Moravě. Královský hrad byl založen v první polovině 13. století ve stylu francouzského kastelu a písemně se připomíná už roku 1260. Jeho středověké jádro si dodnes zachovalo hradní charakter.
Podobu areálu v průběhu staletí měnili různí majitelé. Výrazné úpravy provedli páni z Vlašimi, později Úsov drželi například Boskovicové. Od roku 1597 přešel do rukou Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Na konci 17. století vznikla barokní podoba zámku, přestavba bývá spojována s architektem Domenicem Martinellim. Výsledkem je neobvyklé spojení pevného gotického hradu s reprezentativním šlechtickým sídlem.
Muzeum, které zachovalo atmosféru přelomu století
Největším magnetem Úsova je Lovecko-lesnické muzeum. Založil je z podnětu vrchního lesního rady Julia Wiehla na konci 19. století Jan II. z Lichtenštejna. Původně přírodovědná kolekce lesnické školy se postupně rozrostla o exponáty spojené s lesnictvím, lovem a přírodou na lichtenštejnských panstvích v českých zemích, Rakousku i dalších částech Evropy.
Expozice působí jako časová kapsle. Při reinstalaci v roce 2016 se podařilo zachovat její historický ráz, zároveň přibyly interaktivní prvky a návštěva se změnila ze skupinové prohlídky na volnější individuální procházení. Člověk tu najde ryby, obojživelníky, plazy, ptáky, savce i hmyz, stejně jako sbírku ptačích hnízd a vajec, osteologickou kolekci nebo ukázky přírodních abnormalit.
Od moravského lesa k africké savaně
Výraznou část představují preparáty a trofeje z loveckých výprav do Afriky a Indie. Některé exponáty jsou starší než sto let a podíleli se na nich vídeňští preparátoři. Pozornost přitahuje preparát lva pustinného, sloní kly, nosorožčí rohy i preparované hlavy zeber a žiraf. Nejde přitom jen o přehlídku exotických zvířat. Sbírky dokumentují dobovou aristokratickou loveckou kulturu a způsob, jakým se na přelomu 19. a 20. století utvářely přírodovědné kolekce.
Na lesnickou tradici navazují lovecké a pytlácké zbraně, pomůcky lesníků nebo soubor značkovacích seker z lichtenštejnských revírů. Kuriózním exponátem je takzvaná knihovna dřevin – dřevěné krabičky ve tvaru knih, v nichž jsou uloženy plody a listy různých stromů.
Středověké zbraně a černá kuchyně
Prohlídka nevede pouze přírodovědným světem. Historická část představuje model původní podoby hradu, archeologické nálezy a středověké zbraně. K nejzajímavějším patří meč ze 13. století, hákovnice, unikátní palná zbraň z 15. století nebo diamantový palcát.
Při rekonstrukci v 80. letech 20. století byla objevena také černá hradní kuchyně. Dnes je upravena tak, aby názorně přiblížila provoz historického zázemí a připomněla, že život na hradě se odehrával nejen v sálech, ale také v kouři, žáru a každodenní práci kuchyňského personálu.
Úsov myslí i na rodiny
Areál není určen jen milovníkům historie a muzeí. Děti mohou projít Pohádkovou hernou, Strašidelným labyrintem nebo expozicí Putování středověkem. V podkroví zámku vznikla v létě 2023 výstava Safari na zámku Úsov, která napodobuje africkou savanu. Preparáty lvů, antilop, opic, krokodýla či geparda ze sbírky Josefa Zemana doplňují hádanky, kvízy, skládačky a dřevěná zoo.
V areálu staré školy se nachází také expozice Kolébka lesnického školství. Přibližuje více než 150 let vývoje lesnického vzdělávání na Moravě prostřednictvím fotografií, dokumentů, učebnic a školních pomůcek. Zaujmou například ručně přepisované učebnice z meziválečného období. Úsov tak není jen výletem za exotickými preparáty, ale také místem, které připomíná význam lesů, lesnické práce a vzdělávání.
Zámek s muzeem najdete na adrese Zámecká 1 v Úsově. Běžná návštěvní sezona obvykle trvá od dubna do října, mimo ni je možné objednat prohlídku pro větší skupiny. Protože se otevírací doba, prohlídkové okruhy i program mohou měnit, vyplatí se před cestou ověřit aktuální informace u Vlastivědného muzea v Šumperku, které expozice provozuje.