U zámeckého parku ve Valči se potkávají dvě památky, které stojí za chvíli pozornosti i při návštěvě zdejšího zámku: kostel Nejsvětější Trojice a sloup se sousoším stejného zasvěcení. Společně vytvářejí působivý barokní celek. Kostel stojí na terase při západním okraji obce a jeho sousedství se sloupem umožňuje vnímat architekturu i sochařskou výzdobu najednou.
Kostel vznikl z rodinného závazku
Za stavbou kostela stál hrabě Jan Ferdinand Kager z Globenu. Nechal jej vybudovat podle přání svého strýce Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu, které bylo zaznamenáno v závěti. Kostel tak není jen součástí zámeckého prostředí, ale také připomínkou rodinného odkazu.
Přesné datování stavby se v přehledech liší. Bezpečnější je proto zařadit její vznik do první třetiny 18. století, do období, kdy se Valeč proměňovala v barokní zámecké sídlo. Kostel je jednolodní, s presbytářem zakončeným půlkruhem. Průčelí oživují sochařské prvky a nika s reliéfem Panny Marie Svatohostýnské. V jednoduchém popisu stavby se tak skrývají detaily, které stojí za to při prohlídce fasády vyhledat.
Sloup vypráví příběh Nejsvětější Trojice
V těsné blízkosti kostela stojí sloup, jehož vrchol tvoří sousoší Nejsvětější Trojice. Zobrazení patří k typu označovanému jako Gnadenstuhl: Bůh Otec drží kříž s Kristem a nad nimi se vznáší holubice, symbol Ducha svatého. Kompozici doplňují obláčky a andělské hlavičky, které výjev propojují do jednoho celku.
Podoba sousoší navazuje na ikonografický vzor spojený s poutním místem Sonntagberg v Dolním Rakousku. Nejde tedy jen o ozdobu zámeckého prostoru, ale o promyšlené náboženské vyobrazení, v němž má každý hlavní prvek svůj význam. Žulový sloup nese sousoší z mušlového vápence. Celek doplňuje kamenná balustráda a krycí baldachýn.
Také autorství je třeba popisovat opatrně. Návrh sloupu bývá spojován s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou a realizace s dílnou Matyáše Bernarda Brauna; někdy se jako pravděpodobný autor uvádí Antonín Braun. Jisté je především to, že sousoší patří k výrazným barokním dílům ve Valči.
Od chátrání k obnově
Po roce 1945 přestal kostel sloužit církevním účelům a postupně chátral. Obnovou prošel kostel i sousední sloup. Uváděná data prací se podle jednotlivých přehledů mírně rozcházejí, jako období obnovy se nejčastěji objevují roky 2009 až 2011; u kostela se uvádí také širší rozmezí začínající rokem 2006. Znovuotevření kostela připadlo na 7. října 2011.
Obnova vrátila památkám jejich místo v zámeckém areálu a umožnila znovu číst jejich vzájemný vztah. Při procházce je proto dobré neoddělovat kostel od sloupu: jeden nabízí měřítko a architekturu, druhý soustředěný výjev plný symbolů. Společně připomínají, jak důležitou roli hrálo náboženské umění v reprezentaci barokního sídla.
Součást výletu za barokní Valčí
Kostel se sloupem lze přirozeně zařadit k návštěvě zámku, zámeckého parku a souboru Braunových soch. Všechny tyto památky pomáhají pochopit Valeč jako místo, kde se architektura, krajina a sochařská výzdoba vzájemně doplňují. Park je podle informací zámku volně přístupný po celý rok; to však neznamená, že je kdykoli otevřený také interiér kostela. Pokud si chcete prohlédnout jeho vnitřek, ověřte si aktuální možnost vstupu u správce zámku nebo obce.