Jedna z nejvýraznějších varnsdorfských staveb nemá to, co by u novogotického kostela čekal téměř každý návštěvník: dokončenou hlavní věž. Kostel svatého Karla Boromejského v Karlově ulici proto získal lidové označení „kostel bez věže“. Nedokončené zakončení však není jen stavební kuriozitou. Připomíná složité dějiny první poloviny 20. století a dnes tvoří neodmyslitelnou součást charakteru celé stavby.
Novogotická dominanta průmyslového města
Kostel stojí v historické části Varnsdorfu zvané Karlsdorf, v jižní části města. Vznikl v době, kdy se Varnsdorf rychle rozvíjel a přibývalo obyvatel i nových čtvrtí. Autorem projektu byl místní architekt Anton Möller, samotnou stavbu prováděl varnsdorfský stavitel Franz Rott.
Slavnostní výkop se uskutečnil na podzim roku 1903 a základní kámen byl podle městských údajů položen 23. května 1904. Novogotická stavba se následně stala jedním z charakteristických sakrálních bodů města. K vysvěcení došlo 3. září na počátku druhého desetiletí 20. století; jednotlivé podklady uvádějí rok 1911, případně 1912.
Hlavní věž se nakonec nepodařilo dokončit. Do stavebních plánů zasáhla první světová válka a po ní také proměna politických i finančních poměrů. Právě tato nedokončenost dala kostelu jeho známou přezdívku. Z neuskutečněného stavebního záměru se časem stal prvek, podle kterého lidé stavbu bezpečně poznají.
Zvon, který nemá v dílně Dytrychových obdoby
Největší zdejší zajímavost se ovšem nachází výš – ve zvonové soustavě. V roce 1988 získal kostel trojici zvonů z dílny rodiny Dytrychových v Brodku u Přerova. Zasvěceny byly svatému Karlu Boromejskému, Panně Marii a svatému Josefovi.
O čtyři roky později přibyl další zvon. Váží úctyhodných 2 550 kilogramů a nese zasvěcení svatému Kříži, svatému Barnabášovi a svatému Alexejovi. Je uváděn jako největší zvon, který dílna rodiny Dytrychových vytvořila v České republice. Nejde tedy o tvrzení, že je největším zvonem v celé zemi, ale o prvenství v rámci této významné zvonařské dílny.
Za jeho vznikem stála obnova místního kostelního života. Pomohly dary věřících, podpora z Německa i sběr zbytků mědi při opravách kostelů ve Varnsdorfu, Krásné Lípě a na Studánce. Těžký zvon tak není pouze technickou a řemeslnou raritou, ale také připomínkou spolupráce lidí, kteří chtěli vrátit sakrálním stavbám jejich původní význam.
Křížová cesta v kostelní zahradě
Prohlídka místa nekončí u samotné budovy. Podél západní hranice zahrady vede křížová cesta, která patří k méně nápadným, ale cenným prvkům areálu. Prvních deset zastavení označují kamenné sloupky. Závěrečná část pokračuje přes umělý kamenný pahorek a zahrnuje zastavení XI až XIV, Kalvárii i Boží hrob.
Kamenná zastavení vznikla podle podkladů městského informačního centra jako dílo stavitele Franze Egera. Společně s kostelem vytvářejí klidný prostor, v němž se propojuje monumentální novogotická architektura s drobnou památkovou tvorbou. Pro návštěvníka může být právě tato část areálu příjemným překvapením, protože zůstává ve stínu známějšího příběhu nedokončené věže.
Co vědět před návštěvou
Kostel svatého Karla Boromejského je od roku 1958 kulturní památkou a patří mezi pět kostelů na území Varnsdorfu. Je filiálním kostelem římskokatolické farnosti – děkanství Varnsdorf. Pravidelné bohoslužby se zde podle diecézního katalogu nekonají, a proto nelze automaticky počítat s běžným otevřením interiéru.
Nejlepší příležitostí k návštěvě bývají příležitostné kulturní programy nebo Noc kostelů. Aktuální režim zpřístupnění je vhodné ověřit před cestou, případně se předem domluvit s farností. Zvonový prostor s velkým dílem Dytrychových navíc nemusí být při běžné návštěvě přístupný.
Kostel lze zařadit do procházky po Varnsdorfu a spojit ho s návštěvou dalších místních kostelů. I bez dokončené věže působí jako výrazná dominanta: vypráví o ambicích města, přerušeném stavebním příběhu i o pozdější snaze obnovit jeho duchovní a kulturní život.