Čtyři lomené oblouky, mohutné válcové pilíře a cesta vysoko nad hradním terénem. Kamenný most na Velharticích nepůsobí jako běžné spojení dvou budov. Jeho smysl byl mnohem praktičtější a v neklidných dobách také životně důležitý: propojoval obytný palác Rajský dům s předsunutou věží Putnou a umožňoval obráncům postupný ústup do nejbezpečnější části hradu.
Most, který byl součástí obrany
Stavba je přibližně 32 metrů dlouhá, tři metry široká a téměř deset metrů vysoká. Nad prostorem mezi hradními objekty ji nesou čtyři lomené oblouky a masivní válcové pilíře. Právě neobvyklé konstrukční řešení dodává mostu jeho charakter a podle správy hradu nemá v hradních areálech střední Evropy obdobu. Přesnější je chápat toto tvrzení jako označení mimořádného stavebního řešení, nikoli jako bezvýhradné prvenství v celé Evropě.
Vstup do Putny nebyl běžně přístupný z úrovně nádvoří. Do věže se vstupovalo po padacím můstku ve výši druhého podlaží. Pokud by se útočníkům podařilo proniknout do paláce, mohli obránci ustoupit na kamenný most a dále do věže, která sloužila jako poslední obranné i obytné útočiště. Most tak nebyl jen reprezentativní spojnicí, ale kontrolovaným článkem celého obranného systému.
Gotické jádro nad říčkou Ostružnou
Velhartický hrad vznikal přibližně mezi lety 1290 až 1310 jako sídlo pánů z Velhartic. K jeho nejstarším dějinám se pojí páni z Budětic a později Bušek starší a Bušek mladší z Velhartic, věrní komorníci Karla IV. Gotické jádro tvoří především palác Rajský dům a velká hranolová věž Putna, někdy označovaná také jako donjon.
Jméno Putna odkazuje na tvar věže, který připomínal nádobu na vodu. Stavba přitom nebyla pouze vojenským prvkem. Nabízela obytné zázemí a v případě ohrožení také možnost dlouhodobějšího odporu. Poloha na skalnatém výběžku nad Ostružnou přirozeně posilovala obranyschopnost hradu a zároveň vytvářela působivou kulisu, kvůli níž Velhartice působí romanticky i dnes.
Samotný kamenný most spadá podle památkových podkladů do stavební etapy kolem poloviny 14. století. Nelze tedy bez dalšího spojovat jeho vznik až s Menhartem z Hradce, který na Velharticích působil o století později.
Od husitských časů k renesančnímu křídlu
V 15. století se opevnění rozšířilo o další hradby, bašty a hluboký suchý příkop vytesaný ve skále. Na spodním nádvoří přibyly hospodářské stavby včetně pivovaru. Právě s pozdějšími dějinami hradu se pojí také příběh českých korunovačních klenotů. Menhart z Hradce, nejvyšší purkrabí Království českého a odpůrce Jiřího z Poděbrad, je podle tradice nechal na Velharticích tajně ukrýt. Jde o významnou historickou souvislost místa, nikoli o podklad pro tvrzení, že nechal vybudovat zdejší most.
V 17. století získal panství Martin de Hoeff Huerta. Na horním nádvoří nechal vystavět pozdně renesanční palác, dnes známý jako Huertovo křídlo. Do jeho stavby se začlenila část staršího gotického paláce i hradby. Při návštěvě tak člověk během několika kroků sleduje proměnu hradu od středověké pevnosti k pohodlnějšímu šlechtickému sídlu.
Co si na Velharticích nenechat ujít
Nejlepší způsob, jak areál poznat, představuje komentovaná prohlídka Gotického hradu. Zavede návštěvníky k hradní cisterně, do sklepů a někdejších interiérů Rajského domu, na vyhlídku z kamenného mostu i do věže Putny. Samotný přechod po mostě patří k nejsilnějším zážitkům: teprve zblízka vynikne jeho výška, šířka pilířů i promyšlené umístění mezi oběma částmi hradu.
Prohlídku lze doplnit volným průchodem nádvořími a návštěvou bývalého pivovaru. V předhradí se nachází také skanzen lidové architektury, zpřístupněný od roku 2009, který připomíná každodenní život v regionu. Areál tak nenabízí pouze jeden výjimečný detail, ale několik vrstev historie na poměrně malém prostoru.
Hrad bývá otevřen sezonně a rozsah zpřístupnění se může měnit podle období i programu. K dispozici je parkoviště přibližně 300 metrů od hradu, na spodním nádvoří funguje restaurace U hradního sládka. Praktické podmínky, včetně aktuálních prohlídek a přístupnosti jednotlivých částí, je vhodné před cestou ověřit u správy hradu. Velhartice jsou národní kulturní památkou a výlet sem dává smysl každému, kdo chce poznat místo, kde se obranná architektura proměnila v pozoruhodný příběh kamene, moci a krajiny.