Nejvyšší bod kraje na hraničním hřbetu
Velká Mokrůvka dosahuje přibližně 1 370 metrů nad mořem a představuje nejvyšší bod, respektive nejvyšší kótu Plzeňského kraje. Protože leží přímo na česko-bavorské hranici, je přesnější mluvit o nejvyšším bodu kraje než o vrcholu, který by celý náležel České republice. Vrcholová partie se nachází v úseku mezi hraničními znaky 1/6 až 2/2.
Hora má podobu severojižně orientovaného hřbetu, který se zvedá nad Luzenským údolím. Na české straně svahy odvádějí vodu do Luzenského potoka, zatímco z bavorských svahů stékají prameny potoků Grosser Schwarzbach a Kleiner Schwarzbach. Krajina tu proto není jen působivou kulisou, ale také významným rozvodím.
Odlesněná vrcholová partie a rašelinné svahy
Velká Mokrůvka nepůsobí jako hustě zalesněná šumavská hora. Vrcholová část je převážně otevřená, místy se skalkami a geodetickým bodem. Na české straně se objevuje nově nastupující smrčina a jednotlivé jeřáby, které připomínají neustálý vývoj horské krajiny.
O něco níže se rozkládají cenné rašelinné biotopy, rašelinné smrčiny a vrchoviště. V okolí rostou například kyhanka sivolistá, klikva bahenní a suchopýr pochvatý. Luzenské údolí tak nabízí obraz Šumavy, v němž se střídají otevřené horské partie s mokřadními stanovišti a drsnými lesy.
Proč není možné vystoupat až na vrchol
Největší zajímavostí Velké Mokrůvky je paradoxně skutečnost, že nejde o běžně dostupný turistický cíl. Na české straně k ní nevede značená turistická trasa a pohyb mimo vyhrazené cesty není v okolí dovolen. Území patří k nejcitlivějším částem Národního parku Šumava a návštěvníci musí respektovat aktuální návštěvní řád, klidová území i značení v terénu.
Důvodem omezení není pouze ochrana rostlin a rašelinišť. Oblast Velké a Malé Mokrůvky, Špičníku, Blatného vrchu a Podroklaní je významným útočištěm tetřeva hlušce. Tento vzácný a na rušení citlivý pták potřebuje klid zejména v zimě, v období toku a hnízdění i při vyvádění kuřat. I zdánlivě krátké odbočení z cesty může v takovém prostředí znamenat nežádoucí zásah.
Modrava jako brána k nepřístupné krajině
Velká Mokrůvka leží ve správním území obce Modrava, která patří k nejvýznamnějším výchozím místům pro poznávání centrální Šumavy. Návštěvníci mohou vyrážet po legálně zpřístupněných trasách směrem k Březníku, Luzenskému údolí nebo k dalším místům v okolí. Samotný vrchol však zůstává mimo běžnou turistickou síť.
To neznamená, že je Velká Mokrůvka pro návštěvníka bez významu. Její příběh dobře ukazuje, že poznávání české krajiny nemusí vždy znamenat výstup na nejvyšší bod. Někdy je cennější vnímat hranici, údolí, rašeliniště a dálku mezi zpřístupněnou cestou a místem, kam člověk kvůli ochraně přírody nesmí.
Budoucnost cesty k Modrému sloupu
V širší oblasti se dlouhodobě diskutovalo o zpřístupnění cesty Luzenským údolím k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Případný pohyb návštěvníků by však mohl být možný jen za přesně stanovených podmínek a po schválení příslušných postupů. Režim se může měnit podle ochranných opatření i aktuálního stavu území.
Při plánování výletu z Modravy je proto nutné ověřit současné podmínky a držet se pouze tras, které jsou v daném období vyhrazené pro pěší, cyklisty nebo lyžaře. Na Velkou Mokrůvku se nevydávejte mimo značené cesty ani kvůli pocitu, že nejvyšší bod kraje je třeba za každou cenu dobýt. V případě této šumavské hory spočívá největší respekt právě v tom, že její vrchol zůstane nedotčený.