Na otevřené horské pláni ve výšce kolem 1 000 metrů stojí dřevěný rám, který dává výhledu na Šumavu pomyslný okraj. Fotopoint Okno do Šumavy najdete u Hájenky na Knížecích Pláních, poblíž křižovatky cest směrem na Borovou Ladu, Strážný a Bučinu. Jednoduchý motiv doplňuje květinový truhlík a v proměnlivém horském počasí pokaždé působí trochu jinak.
Fotografie jako pozvánka do krajiny
Samotný fotopoint není technicky složitou atrakcí. Jeho kouzlo spočívá v tom, že do dřevěného rámu zasazuje skutečnou šumavskou krajinu. Otevřené louky, aleje, kamenné terasy a široký prostor kolem vytvářejí výraznou kulisu v každém ročním období. V létě má místo klidnou horskou atmosféru, na podzim se může zahalit do mlh a v zimě nabídne zcela jiný obraz pod sněhem.
U Hájenky se setkáte také s myšlenkou, že Šumava uzdravuje. Nejde jen o propagační označení, ale o výstižný popis zdejšího prostředí: místo působí tiše, otevřeně a poněkud odtrženě od běžného ruchu. Fotopoint proto může být příjemnou zastávkou na delším výletu, nikoli cílem krátké návštěvy autem.
Knížecí Pláně nejsou obyčejná vesnice
Dnešní podoba Knížecích Plání je neoddělitelná od historie zaniklé obce Fürstenhut. Lokalita se původně označovala jako Schöne Ebene, tedy Pěkná vyhlídka. Od roku 1795 zde z podnětu knížete Schwarzenberga postupně vznikala dřevařská osada. V 19. století se rozrostla o školu, kostel, hostince, myslivnu, hájovnu, mlýn, pilu a stanoviště hraniční stráže. České pojmenování Knížecí Pláně se objevilo v roce 1877.
Výraznou dominantou býval kostel svatého Jana Křtitele. Kamenná stavba vznikla v letech 1861 až 1864 na místě staršího dřevěného kostela. Po druhé světové válce však byli německy mluvící obyvatelé odsunuti a následně zde vzniklo zakázané hraniční pásmo. Osada postupně zanikla a kostel byl v roce 1956 odstřelen.
Stopy minulosti jsou stále patrné
Z původní zástavby dnes zůstává především Hájenka a pietně upravené pozůstatky obce. Dochované části kostela a obnovený hřbitov připomínají, že zde kdysi existovalo živé horské sídlo, nikoli jen turistický bod uprostřed luk. Návštěva fotopointu tak získává další rozměr. Za rámem určeným k fotografování se otevírá krajina, která v sobě nese příběh vysídlení, zániku obce i proměny pohraničí.
Hájenka stojí na místě původní lesní hájovny a dnes slouží jako důležitý orientační bod pro návštěvníky. Její aktuální provoz, možnosti občerstvení nebo případné ubytování je ale vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit.
Výlet z Borové Lady
Nejčastější přístup vede pěšky z Borové Lady po značených trasách. Správa Národního parku Šumava uvádí cestu z Borových Lad na Knížecí Pláně jako přibližně 14 kilometrů dlouhý výlet s převýšením 237 metrů a orientační dobou tři hodiny a 45 minut. Konkrétní délka se může lišit podle zvolené varianty. K místu lze zamířit také po cyklistických trasách.
Knížecí Pláně jsou významnou křižovatkou cest. Po prohlídce Hájenky, fotopointu, hřbitova a pozůstatků kostela lze pokračovat například na Bučinu nebo ke Strážnému. Protože ležíte na otevřené horské pláni, vyplatí se počítat s větrem, mlhou a rychlou změnou počasí. V zimě mohou cestu komplikovat sníh a led.
Okno do Šumavy je nejzajímavější právě tehdy, když ho člověk nevnímá jen jako kulisu pro fotografii. Je vstupem do krajiny, kde se potkává výhled, turistika a paměť zaniklé šumavské obce. Při návštěvě je proto dobré respektovat klid místa, pietní charakter hřbitova i pravidla Národního parku Šumava.