Nejzajímavější na zámku Vilémov není jen jeho barokní vzhled, ale především vrstevnatý příběh místa. Areál v místní části Klášter u městyse Vilémov na Havlíčkobrodsku vznikl na základech benediktinského kláštera a během staletí měnil podobu i účel. Dnes funguje jako zámecký hotel a společenské zařízení, takže historické prostředí zůstává živou součástí regionu.
Od kláštera k renesanční tvrzi
Počátky areálu se podle tradičně uváděné historie kladou až k roku 1120. Na místě měl stát významný benediktinský klášter a právě s jeho někdejším opatem Vilémem bývá spojován také název sídla. Jisté je, že klášterní etapa skončila v roce 1421, kdy byl areál zničen husity.
Na troskách původního kláštera pak po roce 1577 vyrostla renesanční tvrz. Založil ji Beneš Beneda z Nečtin. Ani tato stavba však nezůstala konečnou podobou sídla. Na konci 17. století začala její proměna v barokní zámek a stavební práce pokračovaly také v následujícím století.
Pozdně barokní podoba ukrývá starší vrstvy
Výrazné rozšíření probíhalo v letech 1756 až 1765, přičemž barokní úpravy byly podle památkového popisu dokončeny přibližně kolem roku 1770. Na podobě zámku se měl podílet italský architekt Francesco Caratti a na stavbě pracovali také italští řemeslníci.
Památkový katalog charakterizuje Vilémov jako pozdně barokní objekt, který v sobě stále obsahuje zdivo původní renesanční tvrze. Obdélnou jednopatrovou budovu doplňují krajní rizality, arkádová chodba a vyšší střední křídlo s trojicí arkád. Právě tyto architektonické prvky dávají areálu reprezentativní vzhled a zároveň připomínají, že dnešní zámek nevznikl najednou, ale postupným přetvářením starších staveb.
Šlechtické sídlo, lazaret i škola
V roce 1684 zámek zakoupil hrabě Caretto de Millesimo, markýz ze Savony. Po vymření mužské linie rodu v roce 1852 přešel majetek na Reiské z Dubnic. Historii objektu ale výrazně poznamenalo i 20. století. Za druhé světové války byl majetek zkonfiskován nacisty, po válce zde pobývali sovětští vojáci a v roce 1948 přešel zámek do vlastnictví československého státu. Později sloužil mimo jiné jako škola.
Areál se pojí také s několika méně obvyklými kapitolami. Na přelomu 18. a 19. století zde našel útočiště varhaník a skladatel Matěj Sojka. V letech 1809 až 1810 pak zámek fungoval jako vojenský lazaret.
Obnova a návrat k rodině Reiských
Po restituci byl zámek navrácen rodině Reiských. V letech 1992 až 1997 prošel obnovou a později zde vznikla také Knihovna evropské integrace a jazykové centrum. Záchrana areálu tak neznamenala pouhé zakonzervování historické stavby, ale její nové zapojení do současného života.
Vilémovský zámek je dnes kulturní památkou a jeho využití je praktičtější než u řady běžně zpřístupněných sídel. Slouží jako místo pro pobyty, svatby, konference, semináře, koncerty, oslavy a další soukromé i firemní akce. Návštěvník sem proto nepřijíždí jen na klasickou prohlídku, ale může zde v historickém prostředí také strávit delší čas.
Tip na pobyt na okraji Vysočiny
Ubytování je rozděleno mezi hlavní zámeckou budovu a další objekty v areálu, například bývalé kočárovny, Millesimo vilu a zahradní pavilon. Regionální turistické informace uvádějí celkem 21 pokojů a kapacitu 58 lůžek. K dispozici mají být také konferenční prostory, stravování, internet, parkování a sportovní zázemí. Konkrétní nabídka se může měnit, proto je vhodné ověřit aktuální možnosti přímo u provozovatele.
Zámek leží v nejsevernější části Kraje Vysočina, na dohled Železných hor. Výlet lze spojit s návštěvou Golčova Jeníkova, kde se nachází například synagoga, židovská čtvrť a židovský hřbitov. Pro zájemce o pobyt či uspořádání akce je zámek veden na adrese Klášter 1, 582 83 Vilémov. Režim prohlídek a návštěv je dobré předem ověřit, protože nejde o památku fungující pouze jako běžně otevřený státní zámek.