Regionem.cz
Objevujte Česko

Chotěboř na starých snímcích: město, které se mění před očima

Knihovna Ignáta Herrmanna v Chotěboři vystavuje historické fotografie a pohlednice města ze soukromých sbírek. Snímky připomínají podobu náměstí, ulic i významných budov a nabízejí pozoruhodné srovnání s dnešní Chotěboří. Výstava potrvá do 23. října 2026.

27. srpna 2026, 00:38

Stačí jediný starý snímek a známé město může najednou působit cize. Chotěboř si lze na výstavě v Knihovně Ignáta Herrmanna prohlédnout očima minulých generací – prostřednictvím historických fotografií a pohlednic ze soukromých sbírek. Výstava s názvem Chotěboř ve fotografiích začala 21. srpna a v knihovně zůstane do 23. října 2026.

Nejde přitom jen o přehlídku starých obrázků. Historické snímky zachycují proměny veřejného prostoru, dopravy i každodenního života. Návštěvník může sledovat, jak vypadalo centrum, kudy se procházelo, jaké stavby tvořily charakter města a co se během desetiletí změnilo nebo úplně zmizelo.

Od požáru k modernímu městu

Jedním z důležitých okamžiků v dějinách Chotěboře byl rozsáhlý požár v roce 1832. Zničena tehdy byla většina domů na náměstí i kostel a při následné obnově město přišlo o původní podloubí. Právě staré fotografie a pohlednice mohou ukázat, jak se centrum po této události proměňovalo a jakou podobu získalo v dalších obdobích.

Další výraznou dějinnou osou představuje železnice. První vlak přijel do Chotěboře 1. června 1871 a s železničním spojením souvisel rozvoj dopravy, města i okolí nádraží. Také nádraží, přilehlé ulice a cesty k centru mohou na historických snímcích nabídnout zajímavé srovnání s dneškem.

Na pohlednicích se přirozeně mohl objevovat také chotěbořský zámek. Barokní sídlo nechal hrabě Vilém Leopold Kinský vystavět v letech 1701 až 1702 a obklopuje ho anglický park. Spolu s bývalou radnicí, měšťanskými domy, kaplí Povýšení svatého Kříže nebo dalšími památkami patří k motivům, podle nichž lze historickou Chotěboř dobře poznávat.

Staré fotografie jako místní paměť

Význam podobných výstav nespočívá pouze v dokumentaci architektury. Z fotografií lze vyčíst také dobovou podobu ulic, způsob dopravy, podobu obchodů nebo to, jak lidé využívali náměstí a další veřejná místa. Některé detaily mohou být pro současného obyvatele známé, jiné naopak připomenou město, které už v běžném životě neexistuje.

Chotěboř má přitom dlouhou a zajímavou historii. První doklady osídlení území sahají do 12. století, první písemně doložený majitel panství, Smil z Lichtenburka, je uváděn roku 1265. V roce 1331 udělil král Jan Lucemburský Chotěboři jihlavské městské právo a povýšil ji na královské město. Tyto dějiny se vepsaly do podoby města a staré obrazové materiály je pomáhají číst konkrétněji než samotná data v kronikách.

Knihovna, která připomíná minulost

Výstava zapadá do dlouhodobého zájmu Knihovny Ignáta Herrmanna a místního informačního centra o regionální historii. Knihovna na svém webu zpřístupňuje například videa věnovaná staré Chotěboři, okolí Doubravky, zámku nebo porovnání někdejší a současné podoby města.

Na toto téma navazují také obrazové publikace Chotěboř včera a dnes a Chotěboř včera a dnes II. Druhý díl z roku 2024 obsahuje téměř šedesát dvojic historických a současných fotografií. Je koncipován jako pomyslná procházka od nádraží přes hlavní ulici k náměstí a zámku – tedy jako trasa, kterou si může návštěvník projít i ve skutečnosti.

Výstava jako začátek procházky

Expozice je umístěna v podkroví knihovny, ve společenské a kulturní místnosti. Přístupná je podle aktuální otevírací doby knihovny. Protože se provozní hodiny mohou měnit, je vhodné si návštěvu předem ověřit u pořadatele. Knihovna sídlí na adrese Krále Jana 258 v Chotěboři.

Vernisáž se uskutečnila 21. srpna 2026 v 16 hodin, výstava však pokračuje až do 23. října. Návštěvu lze spojit s procházkou historickým centrem, kolem měšťanských domů, bývalé radnice a zámku. Kdo chce v poznávání pokračovat, může využít také místní informační centrum, které nabízí publikace a pohlednice věnované Chotěboři.

Další objevy v okolí

Maršálka: mokřadní krajina, které se vrací voda

V přírodní rezervaci Maršálka u Libice nad Doubravou se po desetiletích odvodňování obnovuje podmáčená krajina Železných hor. Zanikající mokřad zde dostal šest nových tůní, přerušené drény i pomalejší tok vody. Výsledkem má být bezpečnější útočiště pro vzácné rostliny, motýly i drobného plže.

29. srpna 2026, 07:36 Číst článek