Rozhlas, který změnil dění v ulicích
Na Vinohradech se moderní městská čtvrť potkává s místy, která sehrála významnou roli v posledních dnech druhé světové války. Právě tady začíná komentovaná procházka pořádaná Institutem Paměti národa Praha. Jejím průvodcem bude dokumentarista Paměti národa František Štambera.
Výchozím bodem je budova Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici. Dne 5. května 1945 odtud začalo vysílání výhradně v češtině a rozhlas se brzy stal jedním z impulsů k Pražskému povstání. Když na budovu zaútočily německé jednotky SS, přicházeli na pomoc pracovníkům rozhlasu čeští policisté i další obyvatelé města.
Význam vysílání nebyl pouze symbolický. Ve 12:33 zazněla výzva k pomoci české policie, vojska a obyvatel. Hlasatel Zdeněk Mančal se do historie zapsal už ranním zahájením vysílání, které v napjaté situaci působilo jako jasné znamení, že se v Praze něco zásadního začíná dít.
Barikády na třídě i boj o spojení
Tehdejší Vinohradská třída nesla název Schwerinova a před rozhlasem vyrostly dvě barikády. V blízkém okolí jich vzniklo přibližně dvacet dalších. Pražané je začali ve velkém budovat po výzvách rozhlasu během noci na 6. května. Z běžných ulic se tak během několika hodin stalo bojiště.
Jedna ze zastávek připomene také Vinohradskou tržnici. Němečtí záškodníci se zde během povstání pokoušeli dostat ke kabelu, který spojoval rozhlas s vysílačem ve Strašnicích. Přerušení tohoto spojení by ochromilo důležitou část povstaleckého vysílání, jejich záměr se však uskutečnit nepodařilo.
S rozhlasem souvisí i Husův sbor na Vinohradech. Když byla hlavní budova ohrožena, pracovníci se museli přesunout jinam a 7. května se vysílalo právě z jeho prostor. Tato místa ukazují, že povstání nebylo jen střetem ozbrojených skupin. Rozhodovalo se také o informacích, komunikaci a možnosti udržet spojení s lidmi v ulicích.
Od velkých dějin ke konkrétním domům
Procházka se nemá věnovat pouze vojenským událostem. Přiblíží také každodennost Vinohrad za protektorátu, domy spojené s odbojem, místa schůzek a úkrytů i osudy lidí, kteří pomáhali parašutistům. Pozornost přijde také na místa zatýkání a na domy spojované s konfidenty gestapa. Konkrétní seznam zastávek však pořadatel předem nezveřejnil, takže nelze s jistotou říci, která místa budou do říjnové trasy zařazena.
Jedním z připomínaných míst je škola Na Smetance. Němečtí vojáci SS ji 7. května obsadili, později se však vzdali českým povstalcům. K dohodě přispěli britští váleční zajatci William Greig a Thomas Vokes, kterým se podařilo uprchnout a sehrát roli prostředníků.
Osobní rozměr událostí připomíná také dům v Moravské ulici číslo 45. Bydlel v něm rozhlasový hlasatel Zdeněk Mančal a jeho spojení s počátkem povstání dnes připomíná pamětní deska. Právě podobné detaily dávají procházce charakter mikrohistorie: velké dějiny se odehrávaly v ulicích, školách, kostelech i obytných domech, kolem nichž lidé běžně procházejí.
Praktické informace k procházce
Akce se má konat v úterý 20. října 2026 od 17:30. Sraz je před budovou Českého rozhlasu na adrese Vinohradská 12 v Praze 2. Trasa má měřit přibližně čtyři kilometry a její délka se odhaduje na dvě hodiny.
Nejde o klasickou prohlídku interiéru Českého rozhlasu, ale o venkovní komentovanou trasu po Vinohradech. Vstupné je podle aktuálních informací pořadatele 150 korun. Protože se čas, cena i dostupnost mohou změnit, vyplatí se před cestou ověřit aktuální podmínky přímo u organizátora.
Cílem bude sídlo Paměti národa ve Španělské ulici 10. Tam má na účastníky čekat káva nebo čaj, bábovka, další vyprávění, promítání a diskuse. Procházka tak nabídne nejen pohled do míst, kde se rozhodovalo o osudu Prahy, ale i prostor k přemýšlení o tom, jak se válečná paměť uchovává ve veřejném prostoru dodnes.