Nejvýraznější pozůstatek Volfštejna je vidět ještě dříve, než si člověk stačí představit celý hrad. Štíhlá válcová věž se zachovala do výšky přes 22 metrů a patří k nejpůsobivějším hradním reliktům v okolí Černošína. Zřícenina přitom ukrývá ještě jednu zajímavost: písemně se o ní mluví až od roku 1316, stavební podoba ale naznačuje, že hrad vznikl už před polovinou 13. století.
Hrad na konci hřebene
Volfštejn leží přibližně 1,5 kilometru jihozápadně od Černošína, na jihovýchodním výběžku Vlčí hory. Administrativně spadá pod obec Černošín, samotná lokalita se však nachází v katastrálním území Třebel. Hradní ostroh odděluje od Vlčí hory hluboký příkop a poloha na konci hřebene poskytovala stavbě přirozenou ochranu.
Místo nebylo vybráno náhodou. Hrad stál nedaleko historické cesty, která spojovala Plzeň přes Stříbro a Planou s Chebem. Jeho úkolem tak nebylo pouze nabídnout bezpečné sídlo, ale pravděpodobně také kontrolovat důležitou komunikaci krajinou.
Co z Volfštejna zůstalo
Dominantou areálu je okrouhlý bergfrit, tedy věž sloužící především k obraně. Uvnitř má válcový prostor o průměru zhruba tři metry. Do věže se původně vstupovalo portálem ve výšce asi dvanácti metrů nad úrovní nádvoří, takže přístup do ní byl v případě ohrožení snadno kontrolovatelný.
V terénu jsou patrné také zbytky obvodových hradeb, část parkánu, hluboký příkop a základy menších staveb. Dochovalo se rovněž torzo paláce, který měl lichoběžníkový půdorys, přízemí a dvě patra. Jeho horní část byla podle stavebního rozboru mírně skloněná dovnitř. I tento detail pomáhá řadit Volfštejn k hradům sasko-hesenského typu, který se v západních Čechách uplatňoval ve středověké architektuře.
Volfštejn proto není jen romantickou zříceninou zarostlou v krajině. Jde také o významnou archeologickou lokalitu evidovanou jako území s archeologickými nálezy nejvyšší kategorie. Od roku 1992 zde probíhaly záchranné stavební práce a k místu existuje také stavebněhistorický průzkum. Jako kulturní památka je Volfštejn uváděn od roku 1958.
Od Volfštejnů k opuštěnému hradu
Prvním známým držitelem, který se po hradu psal, byl Beneda z Volfštejna. Rod později rozšířil své državy a v roce 1415 získal hrad Buben u Touškova. K dějinám nedalekého Černošína se Volfštejnové přiblížili také založením oltáře v místním kostele, k němuž došlo roku 1445.
Zásadní změna přišla po získání Třebele v roce 1460. Majitelé přesunuli své sídlo jinam a Volfštejn začal ztrácet význam. Přesné datum jeho zániku není v dostupných podkladech uvedeno zcela jednotně. Podle jednoho výkladu hrad zanikl během bojů kolem roku 1470, jiné doklady uvádějí, že byl v roce 1527 již pustý. Jisté je především to, že po přesunu držitelů na Třebel byl postupně opuštěn a během pozdního 15. až počátku 16. století ztratil svou původní funkci.
Tip na pěší výlet z Černošína
Nejlogičtější cesta ke zřícenině vede z Černošína směrem k Vlčí hoře. Trasa pokračuje podél východního valu a dnešní cesta vede po někdejším, později zasypaném příkopu a zaoraném valu kolem jižní strany hradu. Od místa bývalého panského dvora lze pokračovat dál až na vrchol Vlčí hory.
Výlet je vhodný pro ty, kdo hledají kratší vycházku s historickým cílem, ale nechtějí zůstat jen u jediné památky. Po cestě se nachází přírodní památka Černošínský bor, kterou je možné pozorovat pouze z cesty. Na opačném úbočí Vlčí hory leží přírodní památka Pod Volfštejnem. Ta chrání podmáčené pastviny s výskytem vzácných vstavačovitých a hořcovitých rostlin, například prstnatce májového, vstavače kukačky nebo pětiprstky žežulníku.
Volfštejn je terénní lokalita bez v podkladech uvedené pokladny či návštěvnického centra. Hodí se proto pevná obuv a opatrnost u nerovného terénu a nezajištěných zbytků zdiva. Při návštěvě okolních chráněných území je třeba držet se povolených cest a nevstupovat do porostů. Před cestou je vhodné ověřit případná aktuální omezení u města Černošín nebo místního informačního centra.