Koupaliště, které se nezměnilo k nepoznání
Volyňská plovárna patří k nejpozoruhodnějším dochovaným koupalištím v Česku. Nezaujme pouze datem svého vzniku, ale především tím, kolik původních prvků se zde dochovalo a stále slouží svému účelu. Betonový bazén, dřevěný objekt se šatnami, sprchy i řada převlékacích kabinek dodnes vytvářejí podobu areálu, který vznikal v letech 1939 až 1941.
Označení „nejstarší koupaliště v Česku“ se u Volyňské plovárny objevuje často, přesnější je však mluvit o mimořádně zachovaném areálu tohoto typu. Památkové podklady jej popisují jako pravděpodobně jediný dochovaný komplex vybudovaný ze spolkové iniciativy v uvedeném období. V roce 2008 byla plovárna prohlášena kulturní památkou. Nejde tedy o národní kulturní památku, jak se někdy nepřesně uvádí.
Odvážný projekt na břehu Volyňky
Stavbu iniciovala a financovala Občanská záložna ve Volyni. Projekt připravil pražský architekt Václav Kolátor, který se specializoval na lázně a koupaliště. Samotnou realizaci provedla volyňská firma F. Hájek a náklady se podle městských podkladů vyšplhaly téměř ke 300 tisícům korun.
Areál vznikl v jihovýchodní části města, v lokalitě Pod strání na nábřeží Dr. Kafky. Z jedné strany jej lemuje les, ze západu protéká řeka Volyňka a podél východního okraje vede železniční trať. Právě blízkost kolejí dodává místu osobitou atmosféru. Mávání na projíždějící vlak patří k drobným letním rituálům, které se k plovárně přirozeně vážou.
Padesátimetrový bazén a volyňské „kajuty“
Hlavní bazén měří 50 krát 18 metrů a je rozdělený do šesti závodních drah. Hloubka se pohybuje přibližně od 0,6 až 0,9 metru do tří metrů, podle toho, zda vycházíme z provozních, nebo památkových údajů. Objem bazénu činí zhruba 1 800 kubických metrů. Voda se podle dostupných informací čerpá z Volyňky a pravidelně se vyměňuje, takže její teplota závisí také na počasí a aktuálních podmínkách.
Největší kouzlo však návštěvník objeví mimo bazén. Dřevěný kiosek stojí na kamenném soklu a ukrývá převlékárny, šatny pro stálé hosty, sklad i občerstvení. Na jeho dřevěnou palubu navazuje prostor k posezení s výhledem na vodní hladinu. V areálu se nachází přibližně třicet dřevěných převlékacích kabinek. Místní jim říkají kajuty a některé rodiny si je pronajímají dlouhodobě, dokonce po několik generací.
Právě tato kombinace provozuschopnosti a autenticity činí z plovárny výjimečné místo. Nejde o zakonzervovaný historický objekt, do kterého se pouze nahlíží. Památka tu funguje jako skutečné veřejné koupaliště.
Více než jen plavání
Letní den na Volyňské plovárně nemusí skončit u bazénu. Návštěvníci mohou využít travnaté plochy, dětské hřiště, hřiště na beachvolejbal i antukový kurt. Součástí areálu je také restaurace a posezení, které prodlužují pobyt u vody i ve chvíli, kdy se nikomu nechce znovu do chladnějšího bazénu.
Plovárna navíc žije kulturním programem. Konají se zde koncerty, filmové projekce, festivaly i další společenské akce. V sezoně 2026 jsou v městském kalendáři uvedeny například Volyňský triatlon, Chuman Fest nebo závěrečná open-air party. Areál tak propojuje původní účel s dnešním způsobem trávení volného času: přes den slouží plavcům, večer se může proměnit v hudební či filmové dějiště.
Prakticky před návštěvou
Plovárna se nachází na adrese Nábřeží Dr. Kafky ve Volyni, na konci ulice u řeky Volyňky. Pro sezonu 2026 provozovatel uvádí vstupné 50 korun pro osoby od 15 let a 30 korun pro děti od čtyř do čtrnácti let; nejmenší děti mají vstup zdarma. Protože se provozní doba, ceny i režim areálu mohou měnit a při kulturních akcích může být vstup upraven, vyplatí se aktuální informace před cestou ověřit u provozovatele.
Volyňská plovárna je dobrým samostatným cílem i zastávkou při poznávání města. Po koupání lze pokračovat k historické radnici, do městského muzea ve tvrzi nebo ke kapli Anděla Strážného. Největší hodnotou plovárny však zůstává jednoduchý zážitek: vstoupit do vody na místě, které si i po více než osmdesáti letech uchovalo svou původní podobu a letní rytmus.