Vrškamýk nebyl obyčejným šlechtickým hrádkem. Ve 13. století patřil českému králi, spravoval okolní území a měl význam také pro dohled nad loveckým revírem i cestami podél Vltavy. Dnes z něj zůstaly především mohutné palácové zdi, části bran a obvodového opevnění, přesto lze z dochovaných pozůstatků poměrně dobře vyčíst, jak promyšlený hrad býval.
Královské sídlo nad řekou
Hrad se v písemných pramenech objevuje nejpozději 31. července 1236. Jméno Kamýk je sice doloženo už k roku 1186, tento starší údaj však nelze bez dalšího ztotožnit s dnešní kamennou hradní stavbou. Ta vznikla v první polovině 13. století na místě staršího dvorce.
Za stavebníka je obvykle považován král Václav I., zatímco dokončení se pravděpodobně uskutečnilo za vlády jeho syna Přemysla Otakara II. Kamýk se stal centrem královského majetku a sídlem královského lovčího. Panovníci zde skutečně pobývali: u Václava I. jsou uváděny návštěvy v letech 1240 a 1247, Přemysl Otakar II. na Kamýku vydal několik listin.
Poloha hradu nebyla zvolena náhodně. Z návrší bylo možné sledovat Vltavu i okolní komunikace a v podhradí fungoval přívoz. Podle regionálního turistického výkladu posádka ve 14. století vybírala také clo z plavby po řece; tuto informaci je ale vhodné chápat s určitou rezervou, protože není podrobně doložena v obecním historickém výkladu.
Pravidelný půdorys ukazuje ambice stavitelů
Areál byl rozdělen na dvě části. Přední, širší obdélné nádvoří chránil příkop, přes nějž vedl dřevěný most. Vstup zajišťovala čtverhranná věžovitá brána a podél delších stran stály dvě budovy. Jižní z nich byla podsklepená a patřila k největším stavbám hradu.
Užší zadní část měla podobu dlouhého pravidelného obdélníku s malým nádvořím. Ze tří stran jej obklopovala palácová křídla a vstupovalo se sem přes další branskou věž. Její průjezd byl zaklenutý křížovou klenbou a dochovaly se u něj také sedilie, tedy kamenná sedátka ve výklencích.
Kamýk patří mezi hrady 13. století s obvodovou zástavbou, podobně jako například Bezděz. Z paláců dnes návštěvník uvidí hlavně nádvorní stěny a části příček, jejich uspořádání však stále napovídá, že šlo o reprezentativní a důležitý královský objekt.
Středověký komfort i nejasný konec
Archeologický průzkum a stabilizace základů v letech 2009 až 2010 přinesly řadu dokladů každodenního života. Patří k nim například středověký kahánek, ale také pozůstatky neobvyklého teplovzdušného vytápění. V kotelnách se rozpálily křemenné valouny a ohřátý vzduch pak proudil do obytných prostor. Systém připomínají tři dochované sopouchy.
Jedna místnost v patře kratšího východního křídla byla zaklenuta křížovou klenbou. Podle odborné interpretace mohla sloužit jako hradní kaple, jisté určení její funkce však nemáme.
Hrad zanikl nejpozději ve druhé polovině 14. století. Za vlády Karla IV. se úřad nejvyššího lovčího přesunul na Dobříš a kamýčtí manové byli převedeni ke Karlštejnu. O důvodech opuštění se uvažuje v několika souvislostech: roli mohla hrát vzdálenost od Prahy, rostoucí význam Karlštejna i statické potíže způsobené nekvalitním podložím. Jediné definitivní vysvětlení ale prameny nenabízejí. Roku 1569 je Kamýk uváděn jako zpustlý či zřícenina a jeho zdivo se později využívalo jako stavební materiál.
Výlet ke zřícenině a výhledům
Dnes je areál ve vlastnictví obce Kamýk nad Vltavou a zřícenina je volně přístupná. Z obce se k ní dá dojít po zelené turistické značce; cesta z parkoviště měří orientačně 1,4 kilometru a zabere přibližně dvacet minut. Závěr vede lesem a počítat je třeba s krátkým stoupáním i nerovným terénem.
Součástí areálu je naučná stezka s informacemi o historii hradu, středověkém životě a okolní krajině. Děti potěší hřiště se středověkými motivy, dospělé pak hmotový model původního hradu a dřevěná vyhlídková věž. Z ní i z okolních cest se otevírá pohled na Kamýk, Vltavu a krajinu směrem k vodní nádrži Kamýk.
Vyhlídková věž a infocentrum nemusí být přístupné po celý rok, proto je před návštěvou vhodné ověřit aktuální provoz. Obec v dubnu 2026 zveřejnila smlouvu na dodávku nové konstrukce lávky Vrškamýk. Z dostupných údajů není jisté, zda práce ovlivní přístup, a stav lávky je proto dobré před cestou zkontrolovat.
Vrškamýk lze spojit s prohlídkou Kamýka nad Vltavou, místního kostela, vodní nádrže nebo s delší trasou ke Zduchovicím a vyhlídce na Vltavskou podkovu. Krátký výlet tak nabízí nejen romantiku zříceniny, ale i příběh místa, které kdysi patřilo k důležitým opěrným bodům české královské moci.