Na nejvyšším místě kolínského historického jádra stojí jeden z nejvýznamnějších gotických chrámů v Čechách. Bartolomějské návrší ale není jedinou památkou, kvůli které se vyplatí do města přijet. V jeho okolí se soustředí kostnice, zvonice, bývalá farní škola i parkány, zatímco o pár minut dál čekají muzea, Karlovo náměstí a připomínky někdejší židovské obce.
Bartolomějské návrší jako historické srdce města
Královský Kolín byl poprvé písemně připomenut roku 1261 a právě v jeho raném období začal vznikat také chrám svatého Bartoloměje. Po požáru v roce 1349 se na jeho přestavbě podílel Petr Parléř. Jeho rukopis je patrný především v presbytáři s ochozem a věncem kaplí. Stavbu později výrazně poznamenal požár roku 1796, dnešní podobu proto získala hlavně při obnově vedené Josefem Mockerem na přelomu 19. a 20. století.
Prohlídka návrší zahrnuje také barokní kostnici z roku 1733. Její interiér připomíná pomíjivost života a kosti jsou uloženy v apsidách stavby. Kostnice navíc využívá část zdiva raně gotické bašty městského opevnění. Spolu s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory patří k nejvýraznějším památkám tohoto druhu v Čechách.
Pozdně gotická zvonice vznikla roku 1504, mimo jiné proto, aby pohyb zvonů nenarušoval stabilitu chrámových věží. Po požáru byla v 19. století obnovena podle Mockerova projektu. Dnes ukrývá zvony, lapidárium architektonických prvků i část chrámového pokladu. Stará farní škola nabízí interaktivní pohled na dějiny města a parkány s rozáriem a bylinkovou zahrádkou jsou příjemným místem k odpočinku.
Kolínské dějiny pod střechou muzeí
Kolín je výjimečný také tím, že několik muzejních objektů leží v kompaktní vzdálenosti od sebe. Veigertovský dům na Karlově náměstí stojí na gotických základech a po rekonstrukci se stal jedním z hlavních míst Regionálního muzea v Kolíně. Expozice zde sledují vývoj královského města od jeho založení do poloviny 19. století. K vidění je také listina Přemysla Otakara II. z roku 1261 a model města z počátku 18. století.
Další části muzea najdete v Červinkovském domě v Brandlově ulici a v Dvořákově muzeu pravěku. Červinkovský dům patří k nejstarším dochovaným stavbám ve městě. Jeho expozice představují měšťanské bydlení 19. století, středověký Kolín i proměny hygieny a péče o tělo. Dvořákovo muzeum pak rozšiřuje výlet o pohled do mnohem starší minulosti regionu.
V roce 2026 poutá pozornost zejména výstava v Červinkovském domě věnovaná chrámu svatého Bartoloměje ve fotografii a výtvarném umění. Představuje díla spojená mimo jiné s Josefem Sudkem, Jaromírem Funkem a parléřovskými kamenickými fragmenty. Ve Veigertovském domě se ve stejné sezoně koná také výstava o stavu a vývoji přírody na Kolínsku. Aktuální termíny je však vhodné před cestou ověřit.
Stopy židovské obce a atmosféra Karlova náměstí
Na Karlově náměstí se historie neodehrává jen v muzejních vitrínách. Radnice vznikla přestavbou gotického domu, který město získalo už v roce 1494, a svou dnešní neorenesanční podobu dostala na konci 19. století. Okolí doplňuje více než dvacet historických měšťanských domů, barokní Mariánský sloup, kašna, bývalá spořitelna i funkcionalistický obchodní dům Baťa. V radnici lze po předchozí domluvě navštívit také městské lapidárium.
Samostatnou kapitolu představuje židovské dědictví. Kolínská židovská obec má kořeny ve 14. století a ve městě se dochovala synagoga, část někdejšího ghetta i dva hřbitovy. Starý židovský hřbitov mezi Kmochovou a Sluneční ulicí zabírá přibližně hektar a nachází se na něm více než 2 500 náhrobků. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z 15. století. Přístup na hřbitovy se může řídit zvláštním režimem, proto je dobré zjistit si podmínky v informačním centru.
Vodárna, Práchovna a praktické plánování
Nejvýraznější městskou vyhlídku nabízí Vodárna v Kolíně II. Vznikla přestavbou věžového vodojemu z let 1928 až 1930, měří 45 metrů a spojuje technickou památku s moderní návštěvnickou expozicí. Kromě výhledu čeká návštěvníky bezbariérový ochoz, projekce i informace o historii vodárenské infrastruktury.
Menší, ale osobitější vyhlídku poskytuje Práchovna na Zálabí. Pozdně gotická věž byla součástí opevnění, později sloužila jako vodárna a po roce 1757 také jako sklad střelného prachu. Po rekonstrukci je zpřístupněna jako vyhlídkový objekt a podle aktuálních městských informací funguje celoročně díky automatickému otevírání.
Kolín se tak hodí pro jednodenní výlet i pomalejší víkendové poznávání. V hlavní sezoně bývají návštěvnické objekty otevřené déle, v zimě se jejich provoz zkracuje. U Bartolomějského návrší se prohlídky chrámu, kostnice a zvonice konají s průvodcem a samotné parkány zůstávají volně přístupné. Areál však není bezbariérový a obsahuje schody. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální otevírací dobu, případné změny kvůli bohoslužbám a kulturním akcím i provoz Vodárny a synagogy.