V malé obci nedaleko Kolína stojí stavba, která by svými ostrými geometrickými tvary dobře zapadla do pražské galerie kubistické architektury. Bauerova vila v Libodřicích je však zasazena do prostředí bývalého velkostatku. Právě toto spojení činí z domu jednu z nejpozoruhodnějších památek českého kubismu.
Vilu navrhl Josef Gočár pro Adolfa Bauera, nájemce a pozdějšího majitele libodřického velkostatku. Stavba vznikala v letech 1912 až 1914, tedy v době, kdy architekt pracoval také na pražském Domě U Černé Matky Boží nebo na lázeňském domě v Bohdanči. Podle charakteristiky Uměleckoprůmyslového musea v Praze jde o poslední Gočárovu kubistickou stavbu a zároveň o jediný obytný kubistický dům na českém venkově.
Krystalická architektura uprostřed Libodřic
Kubismus se na vile neomezuje na několik ozdob. Promítá se do celkového objemu, půdorysu i uspořádání domu. Jižní průčelí zvýrazňuje trojice polygonálních rizalitů, na které navazuje podobně tvarovaná terasa. Nad stavbou se zvedá mansardová střecha, jejíž podoba připomíná barokní zámeček v sousedství, dnes již nedochovaný.
Výraz domu dotvářejí profilovaná římsa, geometricky členěná okna a dveře nebo štukové rámy oken s hvězdicovým ornamentem. Celek působí jako promyšlená kompozice hranolů a lomů světla. Průčelí bývá řazeno ke krystalické fázi české kubistické architektury – a při pohledu na vilu je zřejmé proč.
Také interiér byl navržen s ohledem na reprezentativní rodinný život. Jeho středem je schodišťová hala s ochozem, která propojuje přízemí s patrem. Dům měl zázemí pro rodinu, hosty i služebnou, v suterénu se nacházela například prádelna a sklepy.
Od rodinného sídla k muzeu
Osudy vily se po smrti Adolfa Bauera v roce 1929 výrazně proměnily. Rodina v ní žila ještě přibližně dva roky, poté se přestěhovala do Prahy. V roce 1940 byl její majetek jako židovský konfiskován a přešel pod německou správu. Členové Bauerovy rodiny zahynuli během holocaustu: starší dcera Věra zemřela v Terezíně, Emilie, její druhý manžel a mladší dcera Hana v Osvětimi.
Po roce 1945 připadla vila obci a její využití se postupně vzdalovalo původnímu účelu. Sloužila jako sídlo místní správy, knihovna, kadeřnictví i bytový dům. Kulturní památkou byla zapsána v roce 1987. O patnáct let později ji od obce koupila Nadace českého kubismu, která se pustila do záchrany a obnovy domu.
Rekonstrukce probíhala v několika etapách přibližně mezi lety 2004 a 2010. Restaurátoři využili dochované části, mimo jiné koupelnu, krb, schodiště, vestavěnou skříň, knihovnu nebo kotel ústředního topení. Z nalezených vzorků tapet vznikly repliky, obnovovaly se také původní výmalby a linolea. Protože se většina původního zařízení nedochovala a není známá ani fotografie někdejšího interiéru, dnešní podoba kombinuje autentické prvky, rekonstrukce a stylově odpovídající mobiliář.
Kubistický nábytek, keramika a užité umění
Prohlídka proto není jen cestou za architekturou. Vila dnes představuje také kubistický nábytek a užité umění. V jednotlivých místnostech jsou soubory spojené se jmény Vlastislava Hofmana, Pavla Janáka, Josefa Gočára nebo Ladislava Machoně. Zastoupena je rovněž produkce družstva Artěl. Některé pokoje v patře mají spíše výstavní charakter, keramika a drobné kovové či dřevěné předměty jsou kvůli ochraně umístěny ve vitrínách.
Součástí instalace jsou předměty ze sbírky Nadace českého kubismu, například Hofmanova pohovka navržená pro ředitele Národního divadla Vojtu Nováka. UPM v roce 2022 převzalo do státních sbírek rozsáhlou část této kolekce, která zahrnuje nábytkové soubory i desítky keramických, kovových a skleněných prací.
Nová kapitola pod státní správou
Po několikaleté uzávěře se Bauerova vila znovu otevřela veřejnosti v červenci 2025. Ve stejném roce ji díky mimořádné dotaci Ministerstva kultury zakoupilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Kupní cena za vilu a vybrané vybavení činila celkem 38 404 470 korun. Symbolické předání klíče proběhlo 29. srpna 2025 a dům se tím stal státním majetkem v péči významné kulturní instituce.
Obnovou prošla také zahrada. Doplnilo ji nové oplocení s kubistickými branami podle Gočárova návrhu a replika kubistického altánu. Vila byla v roce 2025 zařazena také na mezinárodní seznam platformy Iconic Houses.
Pro návštěvu je dobré ověřit aktuální sezonní režim přímo u Uměleckoprůmyslového musea, zejména mimo hlavní sezonu. V letních měsících bývá otevřeno od čtvrtka do neděle, v jarních a podzimních měsících především o víkendech. Kromě samostatné návštěvy jsou k dispozici komentované prohlídky. Základní vstupné se podle aktuálního ceníku pohybuje kolem 120 korun, komentovaná prohlídka je zpoplatněna zvlášť. Adresa památky je Libodřice 111.