Železný král před Pražskou bránou ve Vysokém Mýtě v sobě ukrývá malou časovou kapsli. Uvnitř jeho duté postavy jsou tři nerezové schránky: jedna obsahuje doklady o současnosti, další zeminu z míst spojených s královým narozením a úmrtím a třetí úlomky z jeho rakve. Nejde tedy o lidské ostatky Přemysla Otakara II., jak by se při nepřesném popisu mohlo zdát.
Král, který nese i vzkaz budoucnosti
Socha připomíná panovníka, jenž založil Vysoké Mýto. Slavnostně ji odhalili v září 2012 při oslavách 750 let od založení města. Schránky ukryté uvnitř přidávají pomníku další rozměr: vedle připomínky středověkého krále uchovávají také stopu doby, v níž socha vznikla. Je to způsob, jak dnešek předat lidem, kteří se k pomníku možná vrátí až za mnoho let.
Jejich obsah propojuje několik časových rovin. Doklady o současnosti zachycují dobu vzniku díla, zemina odkazuje k místům spojeným s královým životem a úlomky z rakve připomínají jeho pohřební historii. Přesné označení je důležité: schránky neobsahují doložené části králova těla, ale úlomky rakve.
Od jezdeckého pomníku ke stojícímu panovníkovi
Autorem i zhotovitelem sochy je umělecký kovář a sochař Karel Bureš, který na ní pracoval déle než dva roky. Původně se zvažovalo, že Přemysl Otakar II. bude zobrazen na koni. Nakonec dostal přednost stojící panovník, jehož silueta se dobře čte v prostoru před branou.
Železná figura měří dva a půl metru a je sestavena z ocelových plátů silných šest milimetrů. Král stojí ve zbroji, v ruce drží listinu připomínající založení města a u nohou má helmu. Zlacené detaily odkazují k jeho přízvisku král železný a zlatý: železo se promítá do samotného materiálu, zlato do zdobných prvků.
Socha spočívá na růžovém žulovém podstavci. Jeho sedm erbů připomíná země, kterým panovník vládl. Výsledkem není jen portrét historické osobnosti, ale také kompozice, v níž materiál, zbroj i heraldická výzdoba rozvíjejí příběh krále a jeho doby.
Místo, o kterém se vedla debata
Pomník stojí před Pražskou bránou, v prostoru Havlíčkových sadů. Uvažovalo se také o umístění na náměstí, vybrané stanoviště před branou proto vyvolalo diskusi. Dnes socha tvoří výrazný orientační bod u jedné z historických vstupních cest do města a přirozeně se spojuje s prohlídkou městského opevnění.
Právě okolí pomáhá pomníku vyniknout: návštěvník se tu může zastavit nejen kvůli samotné postavě, ale také při cestě za městskými branami a dalšími památkami historického centra. Socha je přístupná z veřejného prostoru a nemá zvláštní návštěvnický režim. Stačí ji zařadit do procházky Vysokým Mýtem a věnovat chvíli detailům, které se při rychlém míjení snadno přehlédnou.
Pomník jako spojení města, krále a dneška
Na první pohled je to monumentální připomínka zakladatele města. Při bližším pohledu se však před Pražskou bránou potkávají tři příběhy: středověká vláda Přemysla Otakara II., vznik moderní sochy a nenápadný vzkaz uložený pro budoucnost. Právě schránky mění pomník z pouhé podoby panovníka v časovou kapsli, která zachovává i drobné stopy své vlastní současnosti.