Vysoké Mýto patří k nejlépe dochovaným městům, která vznikla za vlády Přemysla Otakara II. První písemná zmínka pochází z roku 1265, ale nejpůsobivější svědectví o středověkém původu města nabízí samotné centrum. Zachovalo si pravidelnou pravoúhlou síť ulic, velké čtvercové náměstí i části opevnění, které kdysi chránilo město několika obrannými liniemi.
Historické jádro je dnes městskou památkovou zónou. Jeho hodnota nespočívá jen v jednotlivých stavbách, ale také v celku: v proporcích domů, průběhu hradeb a panoramatu, v němž se výrazně uplatňují kostelní věže, brány i pozdější dominanty. Za dlouhodobou péči o památkovou zónu získalo Vysoké Mýto 18. dubna 2023 titul Historické město roku 2022.
Město tří bran a dochovaných hradeb
Opevnění vznikalo především ve 14. století. Tvořil je val, příkop, parkánová hradba se střílnami a vyšší hlavní hradba, kterou posilovalo přibližně 25 bašt a několik věží. Z rozsáhlého systému se dodnes dochovaly úseky hradeb i zelené pásy v místech někdejšího opevnění.
Do města vedly tři brány. Nejzachovalejší je Pražská brána, tvořená dvěma nestejně velkými věžemi. Velká věž slouží jako vyhlídka a při dobré viditelnosti nabízí pohled směrem ke Krkonoším, Orlickým horám a Králickému Sněžníku. Dnešní vzhled získala při opravě v letech 1882 až 1883 podle plánů Františka Schmoranze. Nad portálem byla v roce 2013 obnovena také freska podle návrhu Mikoláše Alše. Celková obnova památky pokračovala postupně až do roku 2022.
Litomyšlská brána byla po požáru a částečném zbourání opravena v novogotickém duchu. Před ní zůstal lomený pískovcový portál někdejšího barbakánu, tedy opevněného předbraní. Třetí historický vstup připomíná především věž zvaná Karaska, pozůstatek Choceňské brány. Právě spojení tří bran nebo jejich výrazných částí je jedním z charakteristických rysů Vysokého Mýta.
Kostel svatého Vavřince jako kronika města
Nejvýraznější sakrální stavbou centra je kostel sv. Vavřince. Jeho počátky souvisejí se založením města, dnešní monumentální podoba je však převážně vrcholně až pozdně gotická. Na konci 19. století prošel chrám novogotickou úpravou pod vedením Františka Schmoranze a Josefa Mockera. Dvojice věží dosahuje výšky 67 metrů a patří k důležitým bodům městského panoramatu.
Interiér ukrývá několik pozoruhodných děl. Hlavní oltář zdobí obraz Nanebevzetí Panny Marie od Petra Brandla z roku 1728. Plátno je vysoké přes sedm metrů a oltář byl do Vysokého Mýta přenesen v roce 1787 ze zrušeného cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. K cennému vybavení patří také pozdně gotická křtitelnice z roku 1499, socha Madony z počátku 16. století a zvon Vavřinec z roku 1466.
Hned vedle stojí renesanční zvonice z roku 1585, později zvýšená v baroku. Když se zvony v roce 1898 vrátily do kostelních věží, začala stavba sloužit jako výstavní prostor městské galerie. Nedaleko najdete také kostel Nejsvětější Trojice. Původně hřbitovní kostel vznikl v renesanci roku 1543, jeho dnešní podoba je však z velké části výsledkem barokní přestavby.
Náměstí jako architektonická mozaika
Centrem města je náměstí Přemysla Otakara II., které místní materiály označují za jedno z největších čtvercových náměstí svého druhu v republice. Při procházce jeho obvodem se střídají domy s gotickými jádry, barokními a rokokovými prvky, neorenesančními úpravami i pozdějšími zásahy.
V bývalé radnici dnes sídlí Krajské technické muzeum, známé také jako Muzeum českého karosářství. Připomíná průmyslovou minulost města a práci firem Sodomka, Karosa nebo Stratílek. Zaujme tak i návštěvníky, kteří chtějí k historickým památkám přidat příběh českého automobilového a autobusového průmyslu.
Jen několik kroků odtud stojí Šemberovo divadlo, otevřené v roce 1925. Projekt Vincence Maška je příkladem národního stylu, respektive rondokubismu. Budova dodnes slouží divadlu, kinu, koncertům i dalším kulturním programům. Modernější vrstvu městské architektury zastupuje také Husův sbor z roku 1937, který navrhl místní architekt František Truhlář.
Jak si centrum projít
Nejlepší je vydat se pěšky z náměstí ke kostelu sv. Vavřince a zvonici, pokračovat k Pražské bráně a Havlíčkovým sadům a poté se vydat podél hradeb k Litomyšlské bráně. Okruh lze zakončit u Karasky a v Masarykových nebo Jungmannových sadech.
Pražská brána bývá zpřístupněna jako vyhlídková věž, její provoz je však sezónní a aktuální dobu je dobré ověřit před návštěvou. Také kostel sv. Vavřince nemusí být běžně otevřený jako turistický objekt. Další památky se často otevírají při Dnech evropského dědictví nebo Městských slavnostech. Vysoké Mýto tak není jen městem, kterým se prochází cestou mezi jinými cíli. Je to místo, kde lze během jediného odpoledne sledovat vývoj českého města od středověkého opevnění až po moderní kulturní a průmyslovou historii.