Jen málokterý výlet v českých horách spojí bývalé lázně, vrcholovou túru a dvojici pralesovitých území s tak dlouhou ochranou. Hojná Voda v Novohradských horách je vhodným výchozím místem pro cestu krajinou, kde se střídají hluboké lesy, prameniště, staré bučiny i stopy po někdejším osídlení. Cílem může být Žofínský prales, jedna z nejstarších rezervací v České republice.
Z Vilémovy Hory k lázeňské osadě
Hojná Voda je dnes místní částí Horní Stropnice, její minulost je však spojená s dřevaři, lesem a léčivým pramenem. První písemná zmínka pochází z roku 1553, kdy zde Vilém z Rožmberka usadil 26 usedlíků a dřevařů. Osada tehdy nesla jméno Vilémova Hora. O několik let později byl objeven léčivý pramen a místo se postupně proměnilo v lázeňské centrum.
Před cestou do hor stojí za krátkou procházku samotnou Hojnou Vodou. Kdo chce výlet rozšířit o další historickou zastávku, může zamířit také do nedaleké Dobré Vody u Horní Stropnice. Tamní poutní kostel Panny Marie Těšitelky vznikl na počátku 18. století a stal se významným cílem poutníků z Čech, Moravy i okolních zemí.
Přes Vysokou a další vrcholy
Z Hojné Vody vede okružní červeně značená trasa na Vysokou. Měří přibližně osm kilometrů a podle tempa zabere zhruba dvě a půl až tři hodiny. Začíná u horní vyhlídkové terasy nad osadou a stoupá do lesnaté krajiny. Samotný vrchol Vysoké je zalesněný, takže od něj nelze čekat klasický kruhový výhled. Odměnou je spíše horská atmosféra a pocit, že člověk pronikl do klidnější části Novohradských hor.
Výlet lze podle času a kondice prodloužit také směrem ke Kraví hoře nebo Kuní hoře. Na Kraví hoře stojí rozhledna, z níž se za dobré viditelnosti otevírají pohledy na Novohradské hory, Šumavu i vzdálené Alpy. Nejde však o jedinou možnou trasu k Žofínskému pralesu, proto je vhodné naplánovat konkrétní variantu v aktuální turistické mapě. Celá cesta z Hojné Vody k cílové lokalitě se orientačně uvádí kolem 13 kilometrů, délka ale závisí na zvolených odbočkách a stavu lesních cest.
Hojná voda: prales, kterým se prochází
Jednou z nejzajímavějších zastávek je národní přírodní památka Hojná voda. Chráněné území má přibližně 9,19 hektaru a poprvé bylo vyhlášeno už 28. srpna 1838. Ukrývá zachovaný pralesovitý porost horských smíšených jedlo-bučin a lesní prameniště.
Na rozdíl od Žofínského pralesa je Hojná voda návštěvníkům přístupná. Okružní naučná stezka měří přibližně tři kilometry a doplňuje ji jedenáct informačních panelů. Návštěvníci se na ní dozvědí více o vývoji zdejšího lesa, lesní kartografii, pěstební činnosti i historii ochrany přírody. Cesta vede po zpevněných a lesních úsecích a regionální turistické informace ji hodnotí jako středně náročnou. Nejlépe se hodí pro jaro, léto a podzim.
Žofínský prales zůstává za plotem
Žofínský prales byl vyhlášen rovněž v roce 1838 z rozhodnutí hraběte Jiřího Františka Augusta Buquoye. Původně chráněná plocha měla 38,3 hektaru, dnešní národní přírodní rezervace se rozkládá přibližně na 102 hektarech. Podle AOPK jde o nejstarší rezervaci v České republice.
Jeho význam nespočívá pouze v datu vyhlášení. Rezervace umožňuje sledovat přirozený vývoj horského lesa – od života starých stromů přes jejich rozpad až po obnovu porostu po větrných disturbancích. Předmětem ochrany jsou květnaté a acidofilní bučiny, podmáčené a rašelinné smrčiny, lesní prameniště i vzácný mechorost dvouhrotec zelený.
Do jádra Žofínského pralesa se bez zvláštního povolení vstupovat nesmí. Výlet proto nekončí průchodem rezervací, ale cestou podél jejího oplocení, odkud lze cenné území pozorovat zvenčí. Administrativně se navíc nachází v obci Pohorská Ves, v katastru Pivonice u Pohorské Vsi, nikoli v Horní Stropnici.
Výlet, který vyžaduje vlastní zásoby
Mezi Hojnou vodou a Žofínským pralesem vede cesta převážně lesní krajinou, kde nelze spoléhat na průběžné občerstvení ani další služby. Vhodné je proto vyrazit s dostatkem vody, svačinou a obuví do terénu. Před odchodem se vyplatí ověřit aktuální mapu, značení i stav cest.
Největší kouzlo této trasy spočívá v kontrastu dvou chráněných lesů. Hojná voda ukazuje, jak může pralesovitý porost poznávat návštěvník přímo po naučné stezce. Žofínský prales naopak připomíná, že nejcennější příroda někdy potřebuje především klid a odstup.