Jen málokteré místo v Novohradských horách spojuje na tak malém prostoru barokní architekturu, poutní historii a horskou krajinu. Dobrá Voda u Horní Stropnice vznikla kolem pramene, který vyvěrá přímo pod kostelním schodištěm. Nad ním se tyčí výrazný chrám Nanebevzetí Panny Marie, dnes často označovaný jako kostel Panny Marie Těšitelky.
Osada je místní částí Horní Stropnice a leží v příhraniční krajině jižních Čech. Kostel s ambity, farou, schodištěm a kaplí s pramenem tvoří historické jádro obce a zároveň jednu z jejích nejvýraznějších dominant.
Pramen, kolem kterého vyrostlo poutní místo
Podle poutní tradice se nový pramen objevil na konci 17. století. S místem jsou spojována také zjevení a sen Matyáše Egidiho z roku 1701. Právě Egidi měl následně objevit vápenec a postavit u pramene první kapličku. Tento příběh patří k duchovnímu dědictví Dobré Vody, nelze jej však zaměňovat za nezávisle ověřenou historickou událost.
Malá kaplička brzy nestačila množství příchozích, a tak hrabě Albert Karel Buquoy podpořil výstavbu velkého poutního chrámu. Základní kámen byl položen v roce 1706, první mše se v nové stavbě sloužila už roku 1709 a slavnostní vysvěcení se konalo v roce 1715.
Pramen se nachází v otevřené kapli pod schodištěm a je sveden do nádrže či kašny. Lidé mu po staletí připisovali léčivé účinky. Dnes je ale vhodné brát je jako součást tradice a poutní víry – aktuální odborný rozbor, který by potvrzoval zdravotní účinky nebo bezpečnost vody k pití, není v dostupných podkladech doložen.
Barokní kostel, který nepřehlédnete
Dobrá Voda zaujme už z dálky. Kostel má centrálně působící oválnou loď, dvojici věží s cibulovými báněmi a lucernu na střeše. Spolu s výrazným nástupním schodištěm a ambity vytváří kompozici typickou pro velká poutní místa barokní doby.
Autora projektu se nepodařilo spolehlivě určit. Někdy bývá stavba připisována Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, jde však pouze o hypotézu. Jisté je, že chrám patří k pozoruhodným ukázkám vrcholného baroka v jižních Čechách.
Interiér připomíná někdejší význam místa pozlaceným hlavním oltářem, varhanami a nástropními malbami. Farní materiály uvádějí pozlacení oltáře v roce 1718, pořízení varhan v roce 1727 a výzdobu freskami o dva roky později. Kostel prošel rozsáhlou obnovou, včetně restaurování interiéru a opravy vnějšího pláště, zejména v letech 2011 až 2015.
Od poutní tradice k lázeňské minulosti
Dobrá Voda nebyla v 18. století pouze cílem náboženských cest. Rozvíjela se také jako lázeňské místo a roku 1717 je uváděna jako městečko. O rok později vznikla vedle kostela buquoyská rezidence, která sloužila mimo jiné řeholníkům, kněžím a majetnějším poutníkům.
Význam poutního místa přesahoval hranice regionu i země. Přicházeli sem lidé z Čech a Moravy, ale také z Rakouska, Německa, Slovenska, Maďarska či Slovinska. Historické prameny hovoří o desetitisících poutníků během sezony. Tento údaj se vztahuje k minulosti, nikoli k dnešní návštěvnosti.
Dobrá Voda bývá spojována s označením „Jihočeské Lurdy“, které připomíná její někdejší věhlas. Po roce 1945 však obec silně poznamenalo vysídlení původního německého obyvatelstva a úbytek života. Bývalá buquoyská rezidence byla později zbořena.
Z kostela na Kraví horu
Návštěva Dobré Vody se dobře spojuje s pěším výletem. Od kostela vede červená turistická značka přes Horní Stropnici a Kraví horu dál ke Kuní hoře a Benešovu nad Černou. Nejčastějším cílem je právě Kraví hora s nadmořskou výškou 953 metrů.
Na jejím vrcholu stojí telekomunikační věž upravená jako rozhledna. Vyhlídková plošina je ve výšce 24 metrů a vede k ní 130 ocelových schodů. Za dobré viditelnosti se otevírá pohled na Novohradské hory, Šumavu, Třeboňskou a Českobudějovickou pánev i části Rakouska. Výjimečně lze zahlédnout také Alpy.
Výlet mohou zpestřit kamenné moře a skalní útvar zvaný Napoleonova hlava na jižním úpatí hory. Samotný kostel je podle správce běžně přístupný individuálním návštěvníkům každý den. Je však třeba respektovat bohoslužby a klid sakrálního prostoru. Dobrá Voda tak nabízí návštěvu, která může začít u pramene, pokračovat obdivem k barokní stavbě a skončit vysoko nad krajinou Novohradských hor.