Největším exponátem Muzea Zábřeh je dům, v němž sídlí. Měšťanský dům Pod Podloubím na horním Masarykově náměstí ukazuje proměny městské architektury v průběhu staletí. Jeho gotické sklepy doplňuje renesanční přestavba z druhé poloviny 16. století, kdy k objektu přibyla také věž s podloubím. Barokní období připomínají stropy v přízemí a prvním patře.
Stavba je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky a patří k nejstarobylejším domům v Zábřehu. Prohlídka muzea tak není jen cestou do historie města a okolí, ale také možností nahlédnout do vývoje měšťanského domu na severní Moravě.
Od městských dějin po každodenní život
Zábřežské muzeum vzniklo v meziválečném období. Krajinský muzejní spolek byl založen v roce 1932 a první sbírky se opíraly mimo jiné o předměty převzaté z českého gymnázia a soukromou sbírku Leopolda Falze. Expozice v Domě Pod Podloubím se návštěvníkům otevřela v roce 1953.
Stálé expozice přibližují dějiny Zábřeha i širšího okolí a zaměřují se také na běžný život obyvatel v minulých staletích. Mezi vystavenými předměty jsou cechovní truhlice a štíty, užitkové vybavení, chladné i palné zbraně z 18. a 19. století, lidové obrázky na skle, betlémy a dřevěné plastiky. Návštěva tak nesleduje pouze velké historické události, ale i práci, řemesla, zbožnost a domácí prostředí někdejších obyvatel města.
Součástí sbírek jsou také umělecká díla italské a španělské provenience ze 17. a 18. století a obrazy českých autorů počátku 20. století. Zastoupeni jsou například Rudolf Kremlička, Josef Multrus a Karel Špillar.
Hollarův grafický kabinet
Za pozornost stojí kolekce grafických listů Václava Hollara. Muzeum uvádí téměř 750 listů a prezentuje ji jako druhý nejrozsáhlejší soubor Hollarova díla v České republice. Pro regionální muzeum jde o mimořádně cennou část sbírek, která přesahuje běžný rámec městské historie.
Grafický kabinet představuje různé podoby Hollarovy tvorby. Návštěvníci se setkají s ilustracemi k Aeneidě a Ezopovým bajkám, portréty, studiemi krojů a oděvů, krajinami i zobrazeními stavebních památek. Kolekce tak ukazuje nejen umělcovu technickou zručnost, ale i šíři témat, kterým se věnoval.
Po stopách Jana Eskymo Welzla
Samostatná expozice připomíná Jana Eskymo Welzla, zábřežského rodáka, cestovatele, dobrodruha a vypravěče. Jeho životní příběh se výrazně liší od ostatních témat muzea. Nová a rozšířená podoba expozice byla na jaře 2020 zpřístupněna v upravených půdních prostorách historického domu.
Prohlídka sleduje Welzlovo dětství a mládí, první evropské cesty i pozdější putování Sibiří. Přibližuje jeho život na Novosibiřských ostrovech a pobyt na Aljašce. Dobové fotografie a dokumenty doplňují tematické interiéry, srub a dioráma krajiny Novosibiřských ostrovů. Nechybí ani interaktivní model perpetua mobile.
Zajímavým dokladem Welzlovy osobnosti je krátký autentický filmový záznam natočený v roce 1929 v Brně. Expozici doplňují čtyři dokumentární filmy a audioprůvodce v češtině i angličtině. Díky tomu není její návštěva založena jen na čtení popisků a prohlížení vitrín, ale nabízí také názorné a zvukové prvky.
Prakticky před návštěvou
Muzeum je detašovaným pracovištěm Vlastivědného muzea v Šumperku. Budova byla v roce 1981 kvůli zhoršujícímu se stavebně-technickému stavu uzavřena, po rekonstrukci dokončené v roce 1998 se však návštěvníkům znovu otevřela. Dnes spojuje historické prostředí, městské dějiny, výtvarné umění a interaktivní prvky.
Podle aktuálních údajů městského turistického informačního centra bývá otevřeno od úterý do neděle, zatímco pondělí je vyhrazeno zavíracímu dni. Otevírací dobu i vstupné je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit. Muzeum najdete na adrese Žižkova 1 v Zábřehu; objekt má částečně bezbariérový přístup.