Dva prameny, drobná vodní kaple a pozůstatky lázní dávají osadě Zdravá Voda u Žarošic neobvyklou atmosféru. Místo, které je dnes místní částí Žarošic, připomíná dobu, kdy se k pramenům nechodilo jen pro osvěžení, ale také za vírou, poutní tradicí a nadějí na úlevu od zdravotních potíží.
Dva prameny a kaple nad vodou
Ve střední části osady se nachází pramen ukrytý ve vodní kapli. Stojí přibližně naproti hájovně a patří k nejvýraznějším zdejším památkám. Kaple je raně barokní stavbou z druhé poloviny 17. století a podle místní tradice byla součástí většího poutního areálu s klášterem. Ten později zanikl v rámci josefínských reforem.
Druhý významný pramen vyvěrá u posledního domu na horním konci osady. Právě o něm se v místních a turistických materiálech hovoří jako o údajně radioaktivním a léčivém. Takové tvrzení je však vhodné chápat jako součást historického podání, nikoli jako současné zdravotní doporučení. Bez aktuálního odborného rozboru nelze účinky vody potvrzovat.
V blízkosti vodní kaple stojí také zvonička a kříž. Společně s pramenem vytvářejí místo, kde se přirozeně propojuje krajina s náboženskou a lázeňskou minulostí.
Od poutního místa k lázním
Pramen u kaple se v minulosti využíval k lázeňským účelům. Voda se odebírala ze studánky a pro vanové koupele se ohřívala v kotlích. Rozvoj lázní souvisel s působením starobrněnského kláštera a s významem nedalekých Žarošic jako poutního místa. Přesné počátky zdejšího lázeňství se v dostupných materiálech popisují různě, jisté však je, že tradice má hlubší historické kořeny a v období spojeném s klášterem získala výraznější podobu.
Historický areál nebyl malý. Památkové podklady uvádějí, že podle indikační skici z roku 1826 a dobových fotografií jej tvořily tři budovy. Samotný lázeňský dům měl původně jedenáct komor a čtyři vany. O několik let později, v roce 1830, už měl být vybaven dvaceti vanami. Na poměry dnešní nenápadné osady tak šlo o pozoruhodné zařízení.
Z barokní lázeňské budovy se dochoval také erb abatyše starobrněnského kláštera Gertrudy Luquesy. Právě takové detaily pomáhají návštěvníkovi pochopit, že zdejší prameny nebyly jen izolovanou studánkou v krajině, ale součástí promyšleného areálu s duchovním i praktickým využitím.
Co z lázní zůstalo
Areál kaple Boží Voda s lázněmi je evidován jako památkově chráněný. Ochrana se týká kaple nad pramenem, lázeňského domu, ohradní zdi a souvisejících pozemků. Na místě lze vnímat především historické vazby, dochované prvky a celkové uspořádání prostoru.
Současný stav lázeňských budov je ale dobré posuzovat opatrně. Obecní materiály hovoří o revitalizaci starobylého areálu, zatímco jiné podklady zmiňují rekonstrukci, nové využití nebo odlišný stav původní budovy. Návštěvník by proto neměl automaticky očekávat zachovaný historický interiér ani volně přístupné lázně. Rozhodující je aktuální stav na místě a respektování případného oplocení či zákazu vstupu.
Tip na pěší výlet
Zdravá Voda se dobře hodí jako zastavení při pěším výletu v okolí Žarošic a Těšanky. Jedna z popisovaných tras měří přibližně 7,1 kilometru a umožňuje spojit oba prameny s vodní kaplí, lázeňským areálem, památníkem z napoleonských válek i poutními místy v Žarošicích. Podle času a zvolené varianty lze trasu rozšířit také směrem k Silničné.
Největší kouzlo Zdravé Vody nespočívá v jediné dominantě, ale v souhře drobných stop. Horní pramen připomíná lidové představy o léčivé vodě, kaple odkazuje k barokní zbožnosti a lázeňský areál k době, kdy se péče o tělo, víra a cestování za prameny prolínaly mnohem těsněji než dnes. Ochutnání vody může být příjemným místním zážitkem, její léčivé vlastnosti je však třeba ponechat historickému vyprávění, nikoli jim přisuzovat ověřený zdravotní účinek.